Povaha a struktura teologálních ctností
v nauce svatého Jana od Kříže
Marian Zawada OCD
Cílem tohoto příspěvku je prozkoumat, jakým způsobem se teologální ctnosti objevují v mohutnostech člověka a jaké změně podléhá působení mohutností v procesu sjednocení v pojetí svatého Jana od Kříže.
Člověk je Bohem povolán, aby dosáhl cíle božské ekonomie spásy (tj. nabýt božské podoby). Když mu Bůh svěřuje tuto novou důstojnost, vybavuje ho k tomu odpovídajícími prostředky. Je člověkem proto, že vlastní sám sebe, poznává a koná skutky. Aby mohl být člověk božským, aby mohl žít v božském světě, je třeba aby v něm konal tytéž skutky. Poznání tří božských Osob garantuje víra, vlastnění Boha naděje, zatímco milování Boha umožňuje dar lásky. V teologickém smyslu hovořím o ctnosti jako o schopnosti, sklonu, snadnosti směřovat k Bohu jako nejvyššímu Dobru.
Pojetí přetvářejícího sjednocení u svatého Jana od Kříže, třebaže je nazýváno podstatným (substanciálním), se týká mohutností člověka. Jistě, bývá přetvořen celý člověk, včetně oblasti smyslů a citů, ale světec se soustředí především na duchovní mohutnosti, tj. rozum, paměť a vůli. S bytostí člověka je totiž Bůh sjednocený jednak stvořitelským úkonem, jednak následně posvěcující milostí, darovanou při křtu. Tyto mohutnosti jsou poddány působení teologálních ctností, čili víře, naději a lásce. Nejprve poukážeme na jejich povahu, jejich charakteristiku, a následně na setkání ctností s lidskými mohutnostmi a na jejich působení v nich.
I. Povaha a struktura teologálních ctností v nauce svatého Jana od Kříže
Povaha teologální ctnosti
Jednota a složenost teologických ctností
II. Teologální dynamika v procesu sjednocení
Koncepce tří mohutností člověka
Možnost setkání ctností a mohutností u svatého Jana od Kříže
Funkce teologálních ctností v duchovním procesu a účinky sjednocení