bl. mučedníci Karmelu

bl. Terezie od sv. Augustina Madeleine-Claudine Ledoine (1752 – 1794) a spolusestry V době, kdy za francouzské revoluce nastalo pronásledování, nabídlo se šestnáct bosých karmelitek v městě Compiègne za oběť Bohu, aby prosily za spravedlnost a pokoj pro církev. Dne 24. června 1794 byly sestry zatčeny a uvězněny. Ve vězení na ostatní uvězněné zapůsobily svou radostí a úplnou odevzdaností. Byly odsouzeny k smrti pro svou věrnost církvi a řeholnímu stavu a pro úctu k Nejsvětějším Srdcím Ježíše a Marie. Byly popraveny v Paříži 17. července 1794, za zpěvu hymnu Te Deum a žalmů a poté, co obnovily své sliby do rukou převorky Terezie od sv. Augustina. Papež Pius X. je blahořečil v r. 1906.

Bl. Terezie od sv. Augustina a spolusestry
Svědkové utrpení Kristova

bl. Marie Pilar od sv. Františka Borgiáše Jacoba Martinez García (1877 – 1936) bl. Terezie od Dítěte Ježíše a od sv. Jana od Kříže Eusebia Garcia y Garcia (1909 – 1936) bl. Marie Angeles od sv. Josefa Marciana Valtierra Tordesillas (1905 – 1936) Tyto tři karmelitky z kláštera v Guadalajaře (Španělsko) podstoupily 24. července 1936 mučednickou smrt, když hledaly útočiště mimo klášter, aby unikly pronásledování revolučních gard. Předtím, než byly zastřeleny, vyznaly svou víru v Krista Krále a obětovaly svůj život za církev. Papež Jan Pavel II. je prohlásil jako první z mnoha obětí španělské revoluce za blahoslavené v roce 1987.

bl. Marie Sagrario od sv. Aloize Gonzagy Elvira Moragas y Cantarero (1881 – 1936) Narodila se ve Španělsku, kde jako první žena v zemi dosáhla titulu ve farmacii. Na Karmel nastoupila v r. 1915 ve svých čtyřiatřiceti letech. V roce 1927 se stala převorkou a roku 1930 novicmistrovou. Svým novickám často říkala, že touží být mučednicí. 1. 6. 1936, krátce před vypuknutím občanské války, byla podruhé zvolena převorkou. Hned na to propuklo pronásledování. Matce se podařilo odvést své sestry do bezpečí. Sama byla zatčena a hrubě vyslýchána. Dne 15. srpna byla odvezena za město a zastřelena. Komunita pronásledování přežila. Blahořečena byla papežem Janem Pavlem II. v r. 1998.

bl. Jan Křtitel Duverneuil (1759 – 1794) bl. Michael Ludvík Brulard (1758 – 1794) bl. Jakub Gagnot (1753 – 1794) Mučedníci francouzské revoluce, tzv. mučedníci z Rochefortu. Když odmítli složit přísahu věrnosti ústavě, byli zatčeni a odsouzeni k deportaci. Spolu s ostatními kněžími a řeholníky byli umístěni na jedné z lodí v Rochefortu, kde zemřeli nemocemi a vyčerpáním. Sílu hledali v modlitbě, prokázali bezpodmínečnou lásku ke Kristu a věrnost církvi a odpustili svým pronásledovatelům. Byli pohřbeni na ostrově Aix. Jako skupinu čtyřiašedesáti mučedníků, obětí francouzské revoluce v letech 1794-1795 je blahořečil papež Jan Pavel II. dne 1. října 1995.

bl. Eufrazius od Dítěte Ježíše Barredo Fernandez (1897 – 1934) a spolubratři Mezi oběťmi náboženského pronásledování ve Španělsku v letech 1934-1939 je 31 bosých karmelitánů. Patří mezi ně P. Eufrazius od Dítěte Ježíše, který byl zavražděn jako představený kláštera v Oviedu v roce 1934. Dále je to 16 karmelitánů z kláštera v Toledu, kteří byli postříleni během několika týdnů, od 22. 7. do 7. 9. 1936 a 14 bratrů z kláštera v Barceloně, kteří byli umučeni od 20. 7. 1936 do 6. 1. 1937 na různých místech, kde se schovávali před revolucionáři. Blahořečeni byli v r. 2007 papežem Benediktem XVI. ve skupině 498 mučedníků náboženského pronásledování ve Španělsku.