Tereziánské charisma
SECRETARIATUS GENERALIS PRO MONIALIBUS O.C.D. – ROMAE
Teologicko-spirituální projekt reflexe pro bosé karmelitky
Pracovní materiál generální kurie OCD
Když II. vatikánský koncil mluví o řeholním životě, klade důraz na jeho charismatický charakter a evangelní rady definuje jako „Boží dar, který církev přijala od svého Pána a z jeho milosti ho sále uchovává“ (LG 43). Tento dar, toto oživující a obnovující dílo Ducha svatého v církvi, nachází své konkrétní vyjádření ve vynikajících mužích a ženách (LG 45) darovaných církvi novými řeholními rodina, které sama církev vedená Duchem svatým schválila svou autoritou (LG 45 a PC 1). Z tohoto důvodu pak Koncil výslovně mluví o „duchu a vlastním záměru zakladatelů“, který charakterizuje zvláštní ráz každé řeholní rodiny v církvi (PC 2b; 7-10) a který je třeba „věrně chápat a zachovávat“. Dokument Mutuae relationes nám nabízí tuto definici charismatu: „Charisma zakladatelů se projevuje jako zkušenost Ducha (srv. Ev. Tes., 11), kterou předali svým učedníkům, aby podle ní žili, střežili ji, prohlubovali a stále ji rozvíjeli v souladu se stálým růstem Kristova Těla.“ (Mut. Rel., 11). Stanovy bosých karmelitek sledují tuto naukovou linii, když nabízejí rozsáhlou úvahu o tereziánském charismatu, a spojují jak zkušenost procesu zakládání svaté matky, která dává původ tradici Karmelu, tak základní hodnoty charismatu.
Body 4 – 11 našich Stanov, uvedené body 1 – 3, které mluví o počátcích našeho povolání, nám popisují syntézu této duchovní zkušenosti tak, jak ji žila naše svatá matka Terezie, jak ji předávala ve svých autobiografických i naukových spisech a jak ji potvrzuje i svědectví prvních mnišek. Pozorná četba textu Stanov a četných poznámek u každého bodu nám umožňuje zhodnotit duchovní zkušenost, ze které se zrodil tereziánský Karmel.
I. PROCES ZAKLÁDÁNÍ
1. Prozřetelnostní příprava
2. Počátky charismatu
3. Církevní rozvoj
4. Misionářská plnost
II. PRÁVNÍ RÁMEC A DUCHOVNÍ HODNOTY CHARISMATU