1. Poselství
Svatá Terezie Markéta má význačné místo v řadě těch světců, jejichž poselství nespočívá ani tak ve vnějším učení, jako spíše ve vyjádření vlastního života. Jak všichni víme, její život se skončil ve 22 letech, z nichž strávila 17 ve světě a jen 5 na Karmelu. Ale právě proto, že doba, ve které proběhla božská hra jejího podivuhodného života, byla tak krátká, není zatěžko narýsovat životní poselství, které nám světice předává.
Terezie Markéta chápala svůj život a především své povolání ve znamení celistvosti, v dosažení dokonalé lásky. „Její krátký život je hymnou na lásku a její poselství se nám odhaluje jako úplně přetékající Boží láskou“, píše o ní P. Gabriel od sv. Magdalény. Světice patří do sanjuanistického směru, (1) neboť, jak je známo, význačným znakem nauky sv. Jana od Kříže je „Todo“ a „Nada“ a její poselství může být též shrnuto v toto jeho „všechno“ a „nic“. I když je pravděpodobné, že světice nikdy nečetla díla svatého Otce reformovaného Karmelu, přesto ji Duch Svatý obdivuhodně vedl skrze jeho nauku.
Nikdo jiný, než P. Ildefons od sv. Aloise, není více oprávněn nám prozradit, v čem spočíval ideál, který se stal středem jejího života: „Od prvních raných okamžiků života, kdy dospěla k užívání rozumu, … byla naplněna takovou láskou k Bohu, že nebyla schopna ničeho jiného, ani nic jiného nechtěla, než milovat, konat nebo hledat to, co se mělo dělat pro Boha.“ Její život je proto podstatně životem lásky k Bohu, rozjímavé a apoštolské lásky, který dosáhl ve strávení sebe sama svého nejvyššího bodu.
Úseky života a životní program
Poselství naší světice
Její zbožnost k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a k Nejsvětější svátosti oltářní