Duchovní itinerář sv. Terezie Markéty Redi
Placyd Ogórek OCD
Není novinkou prohlášení, že mnoho lidí by chtělo posvěcovat světce lidským způsobem, nikoli způsobem Božím a metodami, které jsou vlastní každému z nich, nikoli Bohu. Ačkoli existuje jediná svatost, na níž mají účast všichni svatí tím, že se přibližují a připodobňují jedinému božsko-lidskému Vzoru, kterým je vtělené věčné Slovo Boha Otce, bohočlověk Ježíš Kristus, přece každý ze svatých je posvěcován jedinečným a neopakovatelným způsobem. Z tohoto hlediska svatosti jako odpovědi na předcházející dar Boží svatosti předávaný v aktuální ekonomii spásy, jež je nám udělována Ježíšem Kristem mocí Ducha Svatého v Kristově církvi skrze svátosti jako viditelná znamení Boží přítomnosti, můžeme říci, že je tolik druhů svatosti, kolik je svatých.
„Každý z nich je osobním, neopakovatelným světem, nad jehož hloubkou se nám točí hlava a jehož bohatství nás omračuje.“ Proto si nejsme příliš jisti, zda současné moderní „zobrazování svatých“ nám reprezentuje jejich skutečnou tvář. Máme právo prohlásit, srovnáme-li např. Zlatou legendu Jakuba de Voragine s dnešním dílem V. Nigga O velkých světcích jinak, že jsme zcela tajemství svatých objevili?
Téma „duchovní cesta“ sv. Terezie Markéty Redi je vážně riskantním úkolem. Pravda o životě svatých a jejich niterném, duchovním tajemství se projevuje jejich věrností Božím výzvám a vnuknutím Ducha svatého a jejich uměním číst znamení času. Svatí přesvědčivě a viditelně ukazují, jak být plně křesťanem, věrným Ježíšovým učedníkem; jak žít plně vírou a láskou. Evangelium představují jako sílu, která žije a obnovuje svět i v naší době.
V předmluvě jsme uvedli – podle našeho názoru – pár nezbytných úvodních myšlenek, a to abychom se vyhnuli nedorozumění; rovněž chceme přispět k tomu, aby si čtenář na intelektuálně duchovní rovině uvědomil, na jakém území se budeme pohybovat. Nyní nabízím pozastavit se u několika bodů jako nejdůležitějších momentů naší úvahy:
Tváří v tvář Božímu tajemství
V duchovním okruhu Karmelu
Srdce ukazuje cestu