„Temná noc“ v kázáních Jana Taulera

Fra Jan od sv. Bruna OCD

Nauka o „temné noci“ (1) jako etapě zvláště intenzivního očišťování, do kterého člověk vstupuje (nebo je Bohem uváděn) na své duchovní pouti, bývá spojována zejména se jménem bosého karmelitána, mystického učitele, sv. Jana od Kříže. A skutečně, sv. Jan má mimořádnou zásluhu nejen v tom, že temnou noc do hloubi duše prožil, ale také v tom, že dokázal svou zkušenost vyjádřit a uspořádat do traktátů, v nichž systematicky pojednává o významu a místu temné noci v životě člověka.
Dominikán Jan Tauler (2) nevytvořil svým dílem syntézu podobnou té, kterou po sobě zanechal sv. Jan od Kříže. Jistě je to dáno i tím, že Tauler nikdy nesepsal jediný traktát, veškeré jeho dochované dílo čítá asi 90 kázání, zachycených jeho posluchači, především řeholníky a řeholnicemi ve Štrasburku a Kolíně nad Rýnem. Přesto se dá říci, že temnota nebo i celé období „temné noci“ je ve zmíněných kázáních tématem poměrně hojně zastoupeným a považovaným – podobně jako u Jana od Kříže – za mimořádně důležitou, lze dokonce říci za přelomovou, etapu na cestě k sjednocení s Bohem či „narození Boha v duši“. (3) Sám Jan od Kříže dílo svého o dvě stě let staršího předchůdce četl a nechal se jím významně inspirovat.
Podívejme se nejprve, jaké místo zaujímá „temná noc“ v celku Taulerovy nauky.

Boží záměr s člověkem
„Temná noc“ aktivní a pasivní
Tři období duchovního růstu a nutnost temné noci
Nesplnitelný a nikdy nekončící úkol

Zpět