Objevování Boha v temnotě
Jan Machniak
Sv. Terezie Benedikta – Edita Steinová (1891-1942) budí u moderního člověka svou cestou k Bohu, objevovanému v Ježíši Kristu, veliký zájem. Výchozím bodem jejího hledání Boha je zakoušení vlastního „já“, které je spojeno s pomíjivostí času. To, co už bylo, a to, co teprve bude, ohraničuje prostor pomíjivého a dočasného lidského života. To má za následek, že Bůh je odhalován v temnotě, jako zároveň blízký i vzdálený. (1)
Edita Steinová, od přírody obdarovaná bystrou myslí, byla od prvních okamžiků svých intelektuálních zájmů předurčena k tomu, aby se věnovala zásadnímu filosofickému hledání. Tato podle své přirozenosti racionalistka důvěřovala světlu, které dává rozum. Už na základní škole se dala vést touhou „po skutečném hledání pravdy“. Studium filologie a filosofie na univerzitách ve Vratislavi, v Göttingenu a ve Freiburgu ji na toto hledání pravdy dobře připravilo. Zároveň v ní uvolnilo touhu poznat konečnou pravdu o člověku a o smyslu jeho života. Metafyzické zkoumání cíle světa a člověka ji dovedlo k objevu osobního Boha, který je člověku blízký v Ježíši Kristu. Provází ho při jeho zápasech s osudem a odhaluje před ním své tajemství. Klíčem k pochopení Editina hledání Boha je dílo, které napsala na Karmelu a opatřila názvem Věda kříže (Kreuzeswissenschaft). (2) Je to komentář k dílům sv. Jana od Kříže Výstup na horu Karmel, Temná noc, Živý plamen lásky a Duchovní píseň. Sv. Terezie Benedikta v něm pronáší tezi, že existuje veliká podobnost mezi temnotou a křížem, a že obojí vede k objevování Boha.
Temnota mysli podobně jako kříž znamenají nedostatečné pochopení sebe samého. Mohou se stát počátkem cesty vedoucí k Bohu. Naše reflexe se zaměří na to, abychom ukázali, jak temnota nevíry přivedla Editu Steinovou k objevování Boha jakožto pravdy, a posléze jak temnota víry jí bude odhalovat pravou tvář Boha, zjeveného v kříži Ježíše Krista.