Rodiče sv. Terezie z Lisieux

sr. M. Milada od Spasitele světa OCD

K tomu, aby Terezie dosáhla plnosti a dokonalosti bytí, nepotřebovala zvláštních zjevení nebo vytržení (srov. Rk A 78r/AS 161). Významné pro její náboženské myšlení bylo naopak to, co poznala přirozenou zkušeností. Terezii všechny věci vyprávěly o Bohu a všechny ji k němu vedly. Měla znamenitý pozorovací talent, ve všem viděla podobenství. Každodenní realita byla pro ni symbolickou odpovědí Otce na její očekávání, v ní hledala duchovní poučení o sobě samé a svém životě. Vztahy i prosté příhody, které ji potkaly, pak často stupňovala do nekonečna. Takovým způsobem hledala Boha, jeho tvář.
V tomto ohledu na ní nejintenzivněji působila láska otce a matky, zde nejvíce uplatňovala toto rozšiřování. To, že později mohla říct: „Pán Bůh je něžnější než matka“ (Rk A 80v/AS 166) a „je tak sladké, nazývat dobrého Boha naším Otcem“ (CS 81) bylo jen díky tomu, že v nadpřirozeném světě realizovala to, co nějakým způsobem prožívala už přirozeně.
Proto jsou mnozí autoři přesvědčeni, že za nauku duchovního dětství vděčíme do značné míry Ludvíkovi a Zélii Martinovým. Jim patří dík za to, že žili své křesťanské povolání tak věrně, že Terezii ukázali pravý obraz Boha, který je víc než otec a matka.
Jestliže tedy platí pravidlo, že když chceme poznat druhého člověka, musíme se seznámit s prostředím, ve kterém vyrůstal a s jeho rodiči, tím spíše to platí u sv. Terezie z Lisieux.

Ludvík Martin
Zelie Martinová
Manželé Martinovi
Historie rodiny
Tereziin vztah k rodičům

Zpět