Sv. Josef, zakladatel a otec tereziánského Karmelu

SECRETARIATUS GENERALIS PRO MONIALIBUS O.C.D. – ROMAE

Teologicko-spirituální projekt reflexe pro bosé karmelitky

Název této přednášky je „Svatý Josef, zakladatel a otec tereziánského Karmelu“. Po krátkém úvodu, teologickém přehledu a úvahách, které v průběhu století učinili církevní teologové se budu věnovat zvláště vztahům sv. Josefa k Terezii a jejímu vztahu ke sv. Josefu; její mystické zkušenosti, které učinila se svatým patriarchou; krátce předložím základní myšlenky 6. kapitoly její autobiografie; formy její úcty a její lásky ke sv. Josefovi, jako jsou např. názvy jejích klášterů, obrazy nebo sochy, které do nich přinášela, slavení svátku a slavnosti sv. Josefa atd. a skončím tím, jak se tato úcta sv. Terezie jedinečným způsobem šířila v tereziánském Karmelu, u jeho světců a světic, u mnoha karmelitánů i věřících, kteří se s vášnivou láskou opravdu odevzdali sv. Josefu.

I. Úvod

Svatý Josef, o jehož životě svědčí tak jasně svatý Matouš, který je vedený Duchem svatým, muž spravedlivý, pravý snoubenec Panny Marie, jedinečný a panický otec Ježíše, jehož rukama určitým způsobem procházejí Boží plány spásy, zůstával v prvních stoletích církve ve stínu. Světec mlčení byl ve stínu vždy, neboť se nezachovalo ani jediné jeho slovo. Avšak on sám je rozhodné a mocné slovo. Teprve postupem času začala být zřejmá jeho role a začalo se mu dostávat toho místa, které mu náleží. Není možné uvést žádné konkrétní časové mezníky, jež by vyznačovaly postupné objevování jeho přítomnosti, neboť k tomu docházelo nenápadně, avšak nezadržitelně. Postačí, když připomeneme jeden z nejvýznamnějších momentů, kdy bylo působení sv. Josefa v církvi zvlášť silné a převratné: jedná se o život sv. Terezie od Ježíše.

Abychom vyzdvihli sílu přítomnosti sv. Josefa v církvi, stačí se jen podívat na četné řeholní rodiny, jež jsou mu zasvěceny; na množství kázání a knih, které jsou mu věnovány; na stovky kostelů postavených k jeho cti – a sotva se najde kostel, kde by nebyla aspoň jeho socha nebo jeho obraz; na tisíce lidí po celém světě, kteří nosí nebo nosili jeho jméno; na četná bratrstva, jež byla založena pod jeho ochranou a nosí jeho jméno; na dlouhou řadu textů, v nichž ho papežové chválí a vyzvedají; a konečně také na tisíce stránek, jež o něm napsali světci a duchovní autoři a tak vytvořili jeho nádherný portrét. Stačí pomyslet na jeho přítomnost a působení na II. vatikánském koncilu, který měl a stále ještě má tak silný vliv na život církve. V apoštolské konstituci „Humanae salutis“, kterou papež Jan XXIII. svolal koncil, svěřil sněm svatému Josefovi. A ve své závěrečné promluvě v poslední fázi zasedání říká s důvěrou: „Ať je vždycky s námi Panna Maria; a právě tak i svatý Josef, její nejčistší snoubenec, ochránce ekumenického koncilu, jehož jméno dnes září v mešním kánonu. Ať svatý Josef, jehož Bůh dal jako společníka a pomocníka nazaretské rodině, nás doprovází v našem putování.“ (1) Vrcholem této cesty je apoštolská exhortace Jana Pavla II. „Redemptoris Custos“, pojednávající o osobě a poslání svatého Josefa v Ježíšově životě a v církvi, vydaná 15. srpna 1989.

II. Teologie o sv. Josefovi
III. Sv. Josef na Karmelu před Terezií
IV. Vztah sv. Terezie ke sv. Josefovi
V. Šíření úcty ke sv. Josefovi
VI. Závěr

Bibliografie

Zpět