Symbolika světla a tmy ve sjednocení člověka s Bohem u sv. Jana od Kříže

P. Jan Machniak

„Nakolik se tyto písně, zbožná matko, zdají být napsány s určitou vroucností lásky k Bohu, jehož moudrost a láska je tak nesmírná, že, jak se říká v knize Moudrosti, sahá od jednoho konce k druhému (8,1)… Kdo může popsat, co dává pochopit milujícím duším, v nichž bydlí? A kdo může vyjevit slovy to, co jim dává pocítit? A kdo konečně to, po čem jim dává toužit? Jistě, to nemůže nikdo; jistě, to nemohou ani ony samy, které tím procházejí. A to je příčinou, proč místo toho, aby cokoli objasňovaly rozumovými důvody, spíše oplývají obrazy, přirovnáními a podobenstvími, aby se pochopilo alespoň něco z toho, co pociťují, a bohatstvím ducha vyjadřují skrytá tajemství“ (DP, Prolog 1).

1. Sanjuanistická hermeneutika
2. Symbolika světla a tmy v Písmu svatém a církevní tradici
3. Temnota jako místo setkání s Bohem
4. Plamen sjednocující lásky

Zpět