Prorocké poslání
Fatimské poselství je velmi silně spojeno s darem proroctví – Panna Maria žádala zasvěcení Ruska jejímu Neposkvrněnému Srdci, poukazovala na začátek další války, pokud se lidé neobrátí a nebudou činit pokání, předpovídala pronásledování církve a Svatého otce. Ve třetím tajemství byla tajemně předznamenána historie celého dvacátého století.
Svým křtem jsme všichni přijali účast na kněžském, královském a prorockém poslání Krista. Díky proroku Eliášovi, našemu „duchovnímu otci“, je na Karmelu prorocké poslání jeho členů dokonce součástí našeho charismatu. Díky všem velkým karmelitánským postavám Hans Urs von Balthasar prohlásil, že „poslední dobou, jak se zdá, není žádný řeholní řád, který by byl více než Karmel poctěn zvláštními milostmi s charakterem »poslání«.“ (3)
Obnovu našeho řádu svatá Terezie začala proto, že dokázala prorocky číst „znamení své doby“ v 16. století – roztržení jednoty církve a vznik obrovského pole misií objevením Ameriky. I její zásluhou se náboženské nepokoje nerozšířily do její vlasti. Své sestry vyzývala: „Stále upírejte svůj pohled na rod, z něhož pocházíme, na ony svaté proroky: kolik svatých už máme v nebi, kteří nosili náš hábit! Mějme onu svatou troufalost, abychom s Boží pomocí byly i my jako oni“ (Z 29,33).
V prorockém poslání pokračovaly i další karmelitky: svatá Magdalena deʼ Pazzi a svatá Miriam od Ukřižovaného svými prorockými dary zasahovaly do dění v církvi, svatá Terezie z Lisieux ve svém prožívání prorocky předjímala rozšíření ateismu a svým učením byla v mnohém předchůdkyní II. vatikánského koncilu, svatá Alžběta od Trojice svou spiritualitou obnovila v církvi pozapomenuté učení o přebývání Boha v duši ospravedlněného (pokřtěného) člověka, svatá Terezie Benedikta prorocky předjímala důsledky Hitlerova nástupu k moci a již na počátku třicátých let dvacátého století napsala dopis, v němž prosila papeže o vydání encykliky o fašismu.
Být „prorokem“ však neznamená jen předvídat budoucnost, ale především do hloubky pochopit přítomnost, rozpoznat „znamení doby“ a ve světle evangelia je interpretovat. Toto poslání se týká nás všech. Toto poslání však není možné naplnit bez toho, že bychom se stali lidmi modlitby a hlubokého poznání Písma. Jak prohlásila svatá Terezie Benedikta od Kříže, „je zapotřebí, abychom po mnohé hodiny naslouchali Božímu slovu a dovolili mu v sobě jednat. Teprve pak nás dovede až k okamžiku, kdy poneseme ovoce v oběti chvály i v oběti činů.“ „Když lidé zasvěcení Bohu tiše rozmlouvají se svým Pánem, připravují se události církevních dějin s velkým dosahem.“