Bl. Terezie od sv. Augustina a spolusestry

mučednice z Compiègne († 1794)

Jde o komunitu šestnácti bosých karmelitek z Karmelu v Compiègne ve Francii.
Karmel Zvěstování Panny Marie v Compiègne byl založen r. 1641 z kláštera v Amiens. Vládl v něm horlivý duch a sestry se těšily velké přízni u francouzského dvora.
Při vypuknutí francouzské revoluce vyšel v roce 1790 dekret, který rušil všechny řeholní komunity, kromě těch, které se zabývaly vyučováním a službou v nemocnicích. Kláštery samy měly dokázat vládě, že jsou prospěšným subjektem, který něco koná pro společné dobro.
Karmelitky z Compiègne odmítly odložit hábit. Když vzrůstaly hrůzy revoluce, z vnuknutí, které měla jejich převorka Terezie od sv. Augustina, v období mezi červnem a zářím r. 1792 nabídly své životy Bohu jako smírnou oběť za pokoj pro církev a pro jejich zemi. Tento zásvětný úkon, který vykonaly i dvě staré sestry, které se v prvním okamžiku smrti gilotinou zalekly, pak každodenně po dva roky obnovovaly až do dne mučednictví.
Na svátek Povýšení svatého kříže 14. září 1792 byly vypuzeny z kláštera. Rozdělily se na čtyři skupiny po městě Compiègne, ale i tak pokračovaly v životě modlitby a pokání pod vedením své převorky. Jejich společenství však bylo někým prozrazeno revolučnímu výboru a řeholnice byly 24. června 1794 pozatýkány. Protože i nadále pokračovaly v nedovoleném způsobu života, byly tyto mnišky označeny jako „nepřátelé lidu pro spiknutí proti jeho svrchované vládě“. Nejprve byly uvězněny v klášteře Navštívení P. Marie přeměněném na žalář. Odtud byly po třech týdnech, 13. července, přepraveny do pařížského vězení Conciergerie, které již bylo přeplněno uvězněnými kněžími, řeholníky a jinými osobami určenými na smrt.
V novém žaláři karmelitky hned povzbuzovaly ostatní k důvěře v Boha a zároveň skromně oslavily svátek P. Marie Karmelské. Jedna ze sester vypůjčenou zuhelnatěnou třískou napsala na nápěv Marseillaise povzbuzující prosebnou píseň týkající se nastávajícího mučednictví. Druhý den, 17. července, byla jejich věrnost řeholnímu životu revolučním soudem označena za nebezpečný fanatismus a řeholnice byli pro svou loajalitu s církví, věrnost slibům a pro svou úctu k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a Neposkvrněnému Srdci Panny Marie označeny jako nepřátelé státu a odsouzeny k smrti.
Ještě v ten den byl rozsudek vykonán. Když byly vezeny na káře na popraviště Barrière-du-Trone, zpívaly před mlčícím davem hlasitě Miserere, Salve Regina a Te Deum. Před gilotinou zazpívaly Veni, Creator Spiritus, jedna po druhé obnovily řeholní sliby do rukou převorky, Terezie od sv. Augustina, a byly sťaty. Jako poslední byla popravená matka Terezie, která takto připravila své dcery na smrt. Často říkavála: „Láska vždy zvítězí. Když se miluje, dokáže se všecko.“
Bůh jejich oběť přijal, protože po jejich smrti mučení přestalo.
Tři z kláštera mučednictví unikly; od nich máme zprávy o umučených sestrách:
Deset z nich byly chórové sestry, jedna novicka, tři sestry laičky a dvě sestry vrátné.
Jejich těla byla vhozena do společné jámy spolu s ostatními těly. Později byl na tom místě zřízen hřbitov. Jeden kámen zde připomíná jejich mučednictví. Jako ostatky se po nich zachovaly některé jejich šaty, které byly právě v prádle. Dostaly je anglické benediktinky, které byly propuštěny na svobodu. Nyní se nacházejí v opatství ve Stanbrook. Také se zachovalo několik dopisů, básní a lístků.
13. května 1906 je papež Pius X. prohlásil za blahoslavené.

Jednalo se o následujících deset chórových sester:

Madeleine-Claudine Ledoine (matka Terezie od sv. Augustina), převorka, narozená 22. září 1752 v Paříži, sliby: 16. nebo 17. května 1775;
Marie-Anne (nebo Antoinette) Brideau (matka Sv. Louis), podpřevorka, narozená 7. prosince 1752 v Belfortu, sliby: 3. září 1771;
Marie-Anne Piedcourt (sestra od Ježíše Ukřižovaného), chórová sestra, narozená roku 1715, sliby: 1737, na popravišti řekla: „Odpouštím vám tak, jak si přeji, aby Bůh odpustil mně“;
Anne-Marie-Madeleine Thouret (sestra Charlotte od Vzkříšení), sakristiánka, narozená 16. září 1715 v Mouy, sliby: 19. srpna 1740, dvakrát podpřevorkou: v roce 1764 a 1778;
Marie-Antoniette nebo Anne Hanisset (sestra Terezie od Svatého Srdce Mariina), narozená v roce 1740 nebo 1742 v Rheims, sliby: 1764;
Marie-Francoise Gabrielle de Croissy (matka Henriette od Ježíše), narozená 18. června 1745 v Paříži, sliby: 22. února 1764, převorkou v letech 1779-1785;
Marie-Gabrielle Trezel (sestra Terezie od sv. Ignáce), narozená 4. dubna 1743 v Compiègne, sliby: 12. prosince 1771;
Rose-Chretien de la Neuville (sestra Julie Louisa od Ježíše), vdova, narozená roku 1741 v Loreau (nebo v Evreux), sliby: pravděpodobně v roce 1777;
Anne Petras (sestra Marie Henrietta od Prozřetelnosti), narozená 17. června 1760 v Cajarc (Lot), sliby: 22. října 1786;
Marie Claude Cyprienne Brard narozená 12. května 1736 (jiný zdroj uvádí jméno Kateřina Charlotte Brard, narozená 7. září 1736) (sestra Euphrasie od Neposkvrněného početí); shodné je místo narození Bourth a rok složení slibů 1757;

Novicku:

Marie-Genevieve Meunier (sestra Constance), novicka, narozená 28. května 1765 nebo 1766 v Saint-Denis, hábit přijala 16. prosince 1788. Na popraviště vystoupila za zpěvu „Laudate Dominum“ (Chvalte Pána).

Tři laické sestry:

Angelique Roussel (sestra Marie od Svatého Ducha), narozená 4. srpna 1742 v Fresnes, sliby: 14. května 1769;
Marie Dufour (sestra sv. Marta), narozená 1. nebo 2. října 1742 v Beaune, do komunity vstoupila v roce 1772;
Julie nebo Juliette Verolot (sestra sv. Francis Xavier), laická sestra, narozená 11. ledna 1764 v Laignes nebo v Lignieres, sliby: 12. ledna 1789.

Dvě sestry vrátné:

Kateřina a Terezie Soironovy, narozené 2. února 1742 a 23. ledna 1748 v Compiègne, obě sloužily komunitě od roku 1772.

Zázraky, které byly prověřeny a prokázány během procesu blahořečení:

Karmelitky z Compiègne se staly světově známými díky četnému dramtickému zpracování:

Památku bl. Terezie od sv. Augustina a spolusester slavíme 17. července.

Zpět