Slovo pravdy
Pravda má osvobozující moc, ovšem pod podmínkou, že se ztotožňuje s pokorou. Terezie od Ježíše říkávala, že pokora je pravda, a přikazovala svým dcerám „chodit v pravdě“. Sama motivuje tuto výzvu následovně: „Jednou jsem dumala nad tím, proč Bůh miluje tolik pokoru, a napadlo mě náhle, bez jakékoliv předešlé úvahy, že tomu tak musí být, protože On je svrchovaná Pravda a že pokora je pravda. A je to velká věc, uvědomujeme-li si, že sami že sami ze sebe nemáme nic dobrého, jen ubohost a nicotu. Čím víc to kdo chápe, tím je milejší svrchované Pravdě, neboť v Ní kráčí“ (Vnitřní hrad VI,9,7).
Edita Steinová, podobně jako sv. matka Terezie, neúprosně odhalovala všechny odstíny pýchy, farizejství a nepravdy; trápil ji také nedostatek prostoty a projevy přehnané úcty na její adresu.
„Nerada bych Vás znepokojila, avšak musím Vám říci, že v posledním dopisu se mně bolestně dotklo Vaše zdůrazňování domnělého propastného rozdílu mezi Vámi a mnou. Myslím, že bych byla farizejkou, kdybych přešla to ujišťování mlčením, nenalézám pro to žádnou objektivní příčinu. Jistě nejste jediná, v kom naše mříže vyvolávají uctivou bázeň. Ty mříže přece ale neznamenají, že na druhé straně, tedy ve světě, je všechno špatné, a z naší strany že je všechno dokonalé. Dobře víme, kolik lidské bídy se ještě skrývá pod hábitem, a proto nás nesmírně zahanbuje, když se nám podkuřuje. Bůh je nad všechno pomyšlení milosrdný a velkomyslný a přehojně odměňuje už pouhé rozhodnutí odevzdat se mu. Pokoj jeho domu, když jste tu, umožňuje něco z toho prožít; přejeme Vám to z celého srdce, ale nepřipisujte, prosím ubohému člověku to, co je Božím darem.“