Malá cesta sv. Terezie od Dítěte Ježíše

Jerzy Gogola OCD

„Cestou“ se na poli duchovního života míní proces posvěcování se, který se odehrává během pozemského života věřícího člověka a poukazuje na potřebu směřovat k vytčenému cíli. Křesťan je povolán jít cestou od nebytí k plnosti bytí, od pozice smrti k pozici života v jeho plnosti, od pozice nepřátelství s Bohem k pozici sjednocení, které se proměňují v lásce. Takový je cíl jeho duchovní cesty. Celý proces posvěcování směřuje k tomu, aby Boží svatost, přijatá ve křtu, se stala svatostí člověka do té míry, aby ho proměnila vnitřně i v jeho životním způsobu. Jakýkoli přívlastek nebo jiné určení připojené k podstatnému jménu „cesta“ se z podstaty věci týká způsobu, jak dospět ke křesťanské dokonalosti, a blíže jej popisuje.
Dokonalost je ve své podstatě jediná a spočívá v dosažení vysokého stupně lásky. Při cestě za ní nemá nikdo nárok na zlevněné jízdné.
Vyjdeme-li z obecných pravidel vývoje duchovního života, můžeme se už od začátku vyhnout mnoha nedorozuměním, týkajícím se přívlastku „malá“, který se druží k „cestě“ Terezie z Lisieux.
Předmětem této přednášky je „cesta“ ke svatosti, ke které světice přiřadila hned několik přívlastků, a jedním z nich je právě „malá“.

Problém názvu
Podstatné prvky malé cesty
Symbolika malé cesty
Originalita malé cesty
Aktuálnost malé cesty
Závěr

Zpět