Panna Maria v našem životě
SECRETARIATUS GENERALIS PRO MONIALIBUS O.C.D. – ROMAE
Teologicko-spirituální projekt reflexe pro bosé karmelitky
Úvod
Jednou z nejdůležitějších charakteristik naší spirituality je přítomnost Panny Marie v našem životě, společenství s ní, napodobování jejích ctností a zvláštní úcta, kterou k ní chováme. Jeden výrok ze středověku říká, že Karmel je „celý Mariin“.
Nejedná se tedy o nějakou okrajovou poznámku k charismatu, ale o projev toho nejniternějšího a nejvzácnějšího z naší tradice.
Ve třetí kapitole Stanov bosých karmelitek je nám předkládána důležitá novinka. Poprvé se zde o tomto tématu pojednává s takovou duchovní hloubkou, i když je nepochybné, že téma mariánské úcty je v našem řádu velmi důležité pro duchovní život a nachází zde své významné místo. Krátce, ale hutně se zde popisuje význam řeholního zasvěcení a kontemplativního života bosých karmelitek. Není pochyb o tom, že mariánská úcta byla na Karmelu vždy živá a že bohatá nauka II. vatikánského koncilu o tajemství Panny Marie v tajemství Krista a církve stejně jako některé pokoncilní dokumenty, zvláště apoštolská exhortace Pavla VI. Marialis Cultus nabídly legislativním textům možnost vhodně pojednat o jednom ze základních bodů naší spirituality.
Třetí kapitola Stanov nám nabízí cennou syntézu, i když krátkou, spirituality a dějin mariánské úcty v řádu. Načrtává hlavní rysy řeholního zasvěcení, které má být podle nejpůvodnější tradice řádu „mariánské“, tj. že naším vzorem je Maria; ukazuje na to, že v karmelitánské spiritualitě rozjímání Božího slova se uskutečňuje podle vzoru té, která „všechno uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom“ (Lk 2,19.51). Pro Karmel je typické, že tato životní a nepřetržitá zkušenost lásky a úcty k Panně Marii se odráží v liturgii, osobní a komunitní zbožnosti a v onom zvláštním zasvěcení se službě a úctě k Panně Marii.
Stanovy nám v odstavci 53 velmi dobře shrnují důvody a aspekty tohoto mariánského způsobu života. Vyzdvihneme zde některá klíčová slova, jejichž význam vysvětlíme dále jak z hlediska historie, tak spirituality a kultu.
„Bosé karmelitky povolané do Řádu blahoslavené Panny Marie z hory Karmel, patří do rodiny zasvěcené zvláštním způsobem její lásce a úctě a usilují o dokonalost ve společenství se svatou Matkou Boží.“
Řád ve svém názvu nese jméno Panny Marie, a to znamená, že identita řádu je v církvi chápána ve spojení s Pannou Marií. „Karmel je zcela mariánský“ (Lev XIII.), tak to uznává církev.
Mariina přítomnost v našich komunitách posiluje smysl pro „rodinu“ právě prostřednictvím trvalého a společného vztahu k Marii jako k Matce, která je přítomná mezi svými syny a dcerami. Láska a úcta k ní jsou vyjádřeny zvláštním zasvěcením, které určuje intenzitu mariánské zbožnosti vycházející ze starých liturgických a duchovních tradic, které byly aktualizovány II. vatikánským koncilem.
Řeholní zasvěcení a křesťanský život na Karmelu mají za cíl, v souladu se spiritualitou řádu, dokonalost v lásce, v lásce k Bohu a bližnímu. Úsilí o svatost, jež charakterizuje náš život, nalézá v Marii nejen nejvznešenější vzor, ale také nejspolehlivější pomocnici. Náš život, který jsme zasvětili Kristu a církvi nalézá v Mariině lásce ten nejlepší vzor; a kromě toho, učení a zkušenosti našich světců ukazují, že Maria je Matkou, která nás doprovází na naší duchovní cestě a drží nás za ruku, abychom tak dospěli „na vrchol hory dokonalosti, kterou je Kristus“.
Tento mariánský charakter vyplývající z naší historie a spirituality se má projevit v životě synů a dcer tím, že budou vyzařovat živou přítomnost Matky, což vtiskne jejich osobnímu a komunitnímu životu duchovní hloubku a prostotu, harmonii a lásku vycházející z touhy napodobit nejcharakterističtější Mariiny postoje tak, jak je popsal ve své exhortaci Marialis Cultus č. 57 Pavel VI.
Mezi charakteristické mariánské ctnosti, jimiž se vyznačuje život bosých karmelitek, patří modlitba a kontemplace. U Marie je nacházíme v okamžiku, kdy rozjímá nad Písmem, kdy uchovává v paměti ony úžasné věci, které Bůh učinil v jejím životě i v životě jejího lidu, kdy prožívá tajemství svého Syna, tak, jak to zdůrazňuje celá tradice tereziánského Karmelu, a to až do okamžiku, kdy dospěje k dokonalému ztotožnění se spásonosným dílem Krista a jeho Ducha.
Také naše angažovanost pro církev, jak vyplývá z našeho kontemplativního povolání, vidí v Marii svůj nejvznešenější vzor. A to jak v jejím úplném zasvěcení se mateřské úloze v církvi – jak na zemi, tak v nebi – tak také pro skrytý a plodný charakter této služby modlitby a společenství s Kristem pro dobro církve, pro horlivé přimlouvání se za spásu všech lidí a neustálou prosbou o vylití Ducha svatého v církvi jako o letnicích.
Zrovna tak naše evangelní zřeknutí se sebe sama musí mít mariánský ráz, neboť Maria je první učednicí Pána. Je tedy vzorem evangelního odříkání s typickým cvičením se ve ctnostech toho, kdo žije v následování Ježíše. Mariánská spiritualita světců Karmelu klade důraz na pokoru, poslušnost Otcově vůli, chudobu, zapomínání na sebe, nezištnou službu, účast na Kristově utrpení pro dobro církve.
Toto evangelijní sebezapření se u Marie soustřeďuje na to podstatné, na to, co je vnitřní, neboť ona je svatá, Neposkvrněná. Avšak my, aniž bychom se odchýlili od toho podstatného, musíme navíc umrtvovat naši vůli, je od nás požadována přísnost a zřeknutí se všeho, co by mohlo zatemnit mariánský ráz našeho života, který usiluje o čistotu srdce, jež měla panenská Matka a Nevěsta.
V této nauce, o které hovoří Stanovy, a která se dá snadno vyčíst z bohaté duchovní tradice řádu, je v hlavních rysech načrtnut smysl našeho povolání na Karmelu. Tento mariánský charakter zůstal v dějinách naší řeholní rodiny nezměněn a navíc je obohacen především životem nejvýznamnějších postav našeho řádu.
I. MARIÁNSKÁ SPIRITUALITA ŘÁDU
1. Počátky naší mariánské zbožnosti
2. Živá duchovní tradice
3. Mariánská spiritualita v tereziánském Karmelu
Závěr
Karmel je zcela mariánský. Stanovy nám předkládají tento základní aspekt karmelitánské spirituality ve všech jeho formách, od těch nejhlubších, jako je život ve společenství s Marií a její napodobování, až po ty nejprostší, jako je osobní a komunitní uctívání Panny Marie.
Věrnost tomuto základnímu rysu našeho života zaručuje kontinuitu nejčistší tradice Karmelu a obnovuje smlouvu lásky, kterou Panna Maria chtěla uzavřít s naší řeholní rodinou v církvi.
V Marii jsou spojeny všechny Karmely rozeseté po celém světě, aby sloužily Kristu a církvi podle příkladu Panny Marie, služebnice Páně, která v mlčení následuje svého Syna a spolupracuje s ním na spáse světa. Tato služba Kristu a církvi se děje prostřednictvím modlitby a života zasvěceného tajemství spásy.