Závěr
Uzavřeme 11. bodem Stanov, který vyjmenovává některé prvky tereziánského charismatu, které je třeba vyrovnaně žít, aby bylo možné tvořit autentickou církevní komunitu: kontemplativní život v harmonii mezi ovzduším samoty a mlčení a životem sesterského společenství; ta se vytváří především na základě přítomnosti Krista a lásky k němu, jejíž normou je sesterská láska a evangelijní sebezápor. Je třeba říci, že tereziánské charisma nabízí velimi vyvážené bohatství různých prvků. Tato vyváženost je založena na vzájemném souladu všech podstatných hodnot. Tak je možné sladit to, co je osobní, s tím, co je komunitní; sjednotit nadpřirozený charakter a otevřenost k lidským hodnotám očištěným láskou Krista i bratří; klást askezi do služby mystickému životu; vytrvat v soudržnosti a vnitřní jednotě, které ozařují církev modlitbou a svědectvím života. Toto věrně navazuje na původní tradice Karmelu a přitom obohacuje jejich základní hodnoty.
Charisma, „zkušenost Ducha“, je nositelem autentické obnovy, jak nám připomíná Mutuae Relationes (body 11-13). Terezie podala dala přesnou definici věrnosti milosti počátků v dynamismu trvalé obnovy: „Nyní tedy začínáme, a snažte se začínat vždy znovu od dobrého k lepšímu.“
Otázky pro osobní a komunitní reflexi:
- Popište krátce tři fáze vývoje tereziánského charismatu.
- Jak Terezie reaguje na zprávy o rozdělení křesťanství v 16. století?
- Shrňte základní hodnoty tereziánského charismatu.
- Které evangelijní hodnoty zdůrazňuje Terezie v Cestě dokonalosti?
- Vysvětlete církevní aspekt kontemplativního povolání v tereziánském Karmelu.
- Jaké jsou podle Terezie tradiční prvky karmelského povolání? A jaké prvky jsou nové?