Žízeň po Lásce

(TB 31)

31. května 1896

sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře

Nebesa opustil jsi z lásky samé,
za mne ses rozhodl svůj život dát.
Nyní můj celý život přijmi, Pane,
pro tebe trpět chci a umírat.

Tys vyslovil to neslýchané,
že naše oběť nejvyšší
je umřít za své milované.
Má láska ty jsi, Pane,
ty Ježíši!…

Připozdívá se, večer už se sklání.
Cestou mě, Pane, veď a provázej;
s tvým křížem stoupám vzhůru strmou strání.
Nebeský poutníče, neodcházej!

Tvůj hlas mou duši rozeznívá.
Chci se ti, Pane, podobat.
Kéž začnou muka bolestivá
mě spalovat!

Jsi vítěz, Pane, andělé tě slaví,
tvé dílo opěvují s nadšením,
než jsi však vstoupil do nebeské slávy,
utrpení bylo tvým posláním.

Nesnášels pro mne pokoření
a trpké, záštiplné dni?
Chci pro tebe na této zemi
žít ve skrytém ponížení
a poslední…

Od tebe jsem se, Pane, učívala
pokořit se, pohrdat poctami.
Na sebe nemyslím, chci zůstat malá
a tím tvé srdce šťastně vzdá se mi.

Jen ze samoty mír můj plyne,
víc nechci; více nežádám.
Líbit se ti je učení mé
a blaho nevýstižné
jsi, Bože, sám…

Ty, Bože, jehož nebe obdivuje,
uvěznila jsem si tě do srdce.
Tvůj sladký hlas mi stále opakuje
a prosí: „Žízním… žízním po lásce…“

I já jsem tebou uvězněna,
i mně se opakovat chce
tvá prosba něžně vyslovená,
„Bratře, ta žízeň nezhašená
je po lásce!…“

Žízním po lásce! Vyplň naději mou,
dej svému ohni ve mně více žhnout!
Žízním po lásce trýzní bolestivou,
toužím se, Bože, k tobě rozlétnout!…

Tvá Láska je má trýzeň celá
a čím jí plyne ve mně víc,
tím víc by duše umřít chtěla,
aby již letět směla
z lásky ti vstříc!!!…

Z knihy Básně sv. Terezie z Lisieux
s laskavým svolením KNA

Zpět