Utrpení, nemoc, smrt

Ve všech zkouškách nacházejme svou oporu v Bohu.
Vezme-li nám Pán lidi, kteří jsou nám nejdražší, opakujme s Jobem: „Hospodin dal, Hospodin vzal; stalo se tak, jak se Hospodinu zalíbilo, jméno Hospodinovo buď požehnáno!“ (Job 1,21)
Kdo chce mír, vidí, trpí a mlčí.
Žijte v úplné závislosti na Boží Prozřetelnosti a s lhostejností od ní přijímejte útěchy i utrpení, mír i rozbroje, zdraví i nemoc.
Nic nežádejte a nic neodmítejte, ale buďte připravené jednat i trpět ve všem, co k vám z Boží Prozřetelnosti přichází.
Zůstávejte ochotně připoutáni ke kříži, který vám Bůh připravil.
Je zřejmé, že Ježíš se k nim chová jako ke svým skutečným snoubenkám, když jim spolu s nemocí dává část svého kříže.
Pamatujme, že jsme nevěsty Boha Ukřižovaného: Jemu máme být podobné.
Radujte se, že si neužíváte, protože věčné hostině, která nás čeká, musí předcházet půst. Je jisté, že našemu srdci radosti neodnímáme, ale pouze je oddalujeme. Nemusíme se bát, že je ztratíme, v Nebi se objeví mnohem příjemnější.
Nelitujme utrpení, ať už přichází odkudkoliv, neboť působí, že se stáváme oběťmi Božského Srdce.
Nechci vynechat žádnou příležitost, která se mi nabízí, abych mohla trpět, a chci vždy trpět v tichu s Bohem.
Můj Ježíši, nabízím se ti! Pane, dej mi trpělivost, abych mohla pro tebe ještě více trpět!
Trpět a mlčet, mlčet a trpět pro Ježíše!

Období nemoci je dobou růstu ve ctnosti a získávání zásluh pro věčný život.
Když je člověk nemocný, je nejdůležitější ctností podřídit se a odevzdat se Boží vůli.
Bát se příliš Božích úradků může pocházet z duchovních předsudků.
Nevěřím, že Vám Bůh udělí milost uzdravení, dokud nedospějete k tomu, že se budete odevzdávat do Boží vůle, neboť to je nejjistější prostředek k získání toho, po čem toužíte.
Pokud se pomocí lékařských prostředků nedocílí záměru, kvůli kterému jsou podávány, měli bychom s klidnou myslí a s velkomyslností přijímat všechno z Božích rukou a myslet na to, že to tak zařídil pro dobro našich duší.
Bůh není omezen ani časově ani místně.
Snažně proste Boha a uvidíte, že vás potěší.
Utíkejte se k prostřednictví Panny Marie Pomocné ve všech vašich potřebách a budete vždy vyslyšeny.
Důvěřujte také v pomoc nejsvětější Panny: jste v dobrých rukou.
Pokud se ve službě nemocným vykoná jen to, co je nezbytně nutné, pak je taková služba vykonaná jen napůl, protože ubohým nemocným prospívají více dobrá povzbuzující a utěšující slova než samotné léky a prostředky přinášející úlevu.

„Clamabit ad me et ego exaudiam eum, cum ipso sum in tribulatione, eripiam eum et glorificabo eum.“ (Vyslyším ho, až mě bude vzývat, budu při něm v tísni, zachráním ho a oslavím.) Ž 91,15 Naše dobrá Sestra nyní v nebi zakouší to, co je pravdivé, a raduje se z ovoce svého zápasu, dobrořečí a na věky chválí Boží milosrdenství.
„Omnis finis venit“ („Přišel konec všeho“; Ez 7,2.6): dodejme si odvahy, neboť od jednoho konce máme přijít k druhému, dokud nepřijde věčnost.
Mělo by nás těšit, když vidíme, že věci tohoto světa záhy pomíjí, abychom byly stále bliž a dospěly až k tomu, k čemu má směřovat veškerá naše činnost.
Vše, co Bůh připravuje, je mnoho stupňů onoho tajemného schodiště, které nás vede, abychom navždy získali do vlastnictví tolik žádaný cíl.
Co znamenají umrtvování a utrpení, se kterými se můžeme setkat, ve srovnání se slávou, kterou nám Bůh jednoho dne dá?
Ó, což nemám nic činit pro ráj?

Překlad: P. RNDr. Tomáš Reschel, Ph.D.