Důvěra a odevzdanost do Boží vůle
- Tomu, kdo s nejniternější odevzdaností činí, co Bůh po něm požaduje, se Boží život stává jeho vlastním vnitřním životem. Když se do sebe pohrouží, nachází v sobě Boha.
- Odevzdanost Bohu je zároveň odevzdaností celému stvoření, totiž všem duchovým bytostem spojeným s Bohem.
- Jsou dvě cesty ke spojení s Bohem (a tím i k dokonalosti lásky): buď namáhavě šplhat vlastním úsilím, ovšem s pomocí Boží milosti, anebo se nechat nést vzhůru, což ušetří hodně námahy, ovšem příprava a realizace tu kladou na vůli přece jen vysoké nároky.
- Odevzdanost naší vůle je to, co Bůh od nás požaduje a čeho jsme sami schopni. Ona je mírou naší svatosti a zároveň podmínkou mystického spojení, které není v naší moci, ale je svobodným darem Božím.
- Existuje stav spočinutí v Bohu, úplné přerušení veškeré intelektuální aktivity, kdy člověk doopravdy přestane jednat. Svou budoucnost prostě svěří do Boží vůle. Je to ovšem naprosto odlišné od stavu netečnosti, jehož příčinou je nedostatek životní energie.
- Stav spočinutí v Bohu mi přinesla životní zkušenost, při které jsem zcela vyčerpala své síly, vyschly všechny mé duchovní zdroje a ztratila jsem schopnost jednat. Přináší pocit nepředstavitelného bezpečí a naplňuje mě životem do té míry, do jaké se mu sama odevzdám.
- Být Božím dítětem znamená držet se Boha za ruku a konat jeho vůli, nikoli svoji. Znamená to vložit veškerou naději i obavy do jeho rukou a přestat si dělat starosti o vlastní budoucnost. Právě z takového postoje čerpá Boží dítě pokoj a radost.
- Každý, kdo se bezpodmínečně odevzdá Pánu, jím bude vyvolen jako nástroj k budování Božího království.
- Důvěra v Boha může neochvějně obstát jen tehdy, jestliže zahrnuje ochotu přijmout z Otcovy ruky cokoli. Vždyť jen on ví, co je pro nás dobré.
- „Buď vůle tvá!“, to musí být v plném rozsahu směrnicí křesťanského života. Bude to pak také pro křesťana jedinou starostí. Všechny ostatní vezme na sebe Pán. Je nutné, aby se člověk bez jakéhokoliv lidského zajištění zcela odevzdal do rukou Božích – tím hlubší a krásnější je pak nalezená bezpečnost.
- Kdo denně ze srdce opakuje „buď vůle tvá“, ten jistě může důvěřovat, že se od Boží vůle nevzdálí – ani tam, kde si subjektivně není jistý.
- Odevzdejte všechny své starosti o budoucnost do rukou Božích a nechte se Bohem vést jako dítě. Pak si budete jistí, že na své cestě nezbloudíte.
- Bůh dobře ví, jaké má se mnou plány. S tím si nemusím dělat starosti.
- Když mi Bůh prostřednictvím proroka říká, že při mně stojí věrněji než otec a matka, ano, že On je láska sama, pak poznávám, jak „rozumná“ je má důvěra v ruku, jež mě drží…
- Má víra v budoucnost… I když bývám občas velice unavená a zdá se mi, že tlak nastalé situace je přímo nesnesitelný, nedám se vést podobnými náladami a doufám, že přijdou lepší časy a s nimi se mi vrátí energie.
- Nevíme, kam nás Ježíš povede na této zemi, a ani bychom se na to neměli předčasně ptát. Víme jen, že těm, kteří milují Boha, nakonec všechno pomáhá k dobrému. A navíc víme i to, že Pánovy cesty vedou dál, než cesty tohoto světa.
- Božího ducha, Boží život, Boží lásku – a to vše neznamená nic jiného než Boha samého – poznává ten, kdo činí Boží vůli.
- Kdo plní vůli Otcovu, toho Bůh sám učí poznávat. Neboť tím, že s nejzanícenější obětavostí koná, co od něj Bůh žádá, se Boží život stává jeho vnitřním životem.
- Už nyní s radostí přijímám smrt, jakou mi určil Bůh, v naprostém podrobení jeho nejsvětější vůli. Prosím Pána, aby ráčil přijmout můj život a umírání ke své cti a slávě…