Matka Boží
Jméno Maria
Chtěla bych mít ústa očištěná ohněm, abych mohla vyslovit Mariino jméno, a zlaté pero, abych ho mohla napsat.
Nejjemnější samet pro Marii.
Chvála Marii! Připravte ten nejjemnější samet, ten nejkrásnější pro mou milovanou Matku!
Ó! Jaká je krásná, Maria! Její koruna je z diamantů zářících jako hvězdy a tyto hvězdy jsou jasnější nad slunce. Její prsy a celé ruce září, zvláště tam, kde spočíval Ježíš…
Mariiny ctnosti
Povím vám svou modlitbu k Marii. Ve světě jsi, Maria, byla pannou. Kdo by řekl, že budeš Matkou Boha? Matkou Boží jsi se stala pro svou pokoru.
Anděl Páně přichází k Marii a zvěstuje jí Boží mateřství. Panna, poučená mocným světlem Božím, pokorně se klaní a uvažuje, že Ten, který stvořil nebe i zemi, stane se Jejím Synem. Anděl mluvil k Panně Marii; a pokaždé, když k Ní mluvil, se Maria pokorně klaněla. Ó, Maria, jak pokorná jsi a milá ve své pokoře!…
Maria byla také vzorem víry. Ó, jak milá byla Otci v nebi Mariina víra! Díky Její víře v Ní Ježíš stále rostl. Když máme stejnou víru, tak díky ní také v našem srdci poroste Ježíš.
Díky své víře a pokoře se Maria cítí nehodná stát se Matkou Boha.
Na zemi se děti nemohou narodit bez matky: přicházejí na svět skrze ženu. Skrze ženu také vcházíme do nebe, a tou ženou je Maria. Po prvním hříchu lidé čekali na Plod Marie, té tiché, pokorné a svaté Panny. Buď požehnaná Maria, buď požehnaná!…
Mariina moc
Mohu být radostná, mohu být smutná, ať je Tvé svaté Jméno požehnané, Pane! Mohu být ustaraná nebo spokojená, ať je Tvé Jméno požehnané, Pane! Mohu trpět, mohu se těšit, ať je Tvé Jméno požehnané, Pane!
A uslyšela jsem hlas, který mi řekl: důvěru, důvěru!…
– Ale, Pane, dej mi trpělivost, tím či oním způsobem, neboť já už déle nemohu…
Na to jsem uslyšela hlas, který mi řekl: Ten, který je Pánem bezmoci, je také Pánem trpělivosti…
Na toto slovo jsem vnímala, jako bych byla mimo sebe, a už jsem nemyslela ani na své utrpení, ani na svou zbabělost…
A potom se mi zdálo, že vidím průvod dětí. V jejich čele byla Maria. Mnoho hvězd, podobných plápolajícímu plameni, šlo před ní. Zároveň jsem viděla, že měla vejít do velmi uschlé zahrady, kde všechny stromy, až na několik z nich, byly suché. Byl to jakoby les, ale stromy v něm byly více suché než zelené.
A ona vešla do lesa. Jeden strom se povalil; byl zelený. Ona ho vzala do rukou a nesla ho; bylo slyšet nebeské zpěvy. A zem i tráva, po které ona přešla, se nanovo zazelenaly a zavlažily se jen tím, jak se jich dotkl její stín.
Zdálo se mi, že kudy přechází, tam ji pozdravují hory; vody v řekách stoupají a zřídla, která jsem viděla, tryskala ještě více a vystřikovala vodu, která se radovala. Z jejího stínu se radovala celá země, a díky němu se pokrývala zelení. Nepřítel před ní utíkal, utíkal před Bohem. Maria se vrátila na své místo v průvodu a hvězdy šly stále za ní.
Hvězdy představují lásku Boha, který vždy kráčí před Marií. Ona čerpá z této lásky, aby ji dala i nám, protože patříme Marii a Maria patří Bohu a Bůh patří jí. Všechno se před ní třese, ne jenom kvůli ní samotné, ale kvůli lásce, kterou jí Bůh obdarovává.
Pšenice růžence
Zdrávas Maria je zrnko pšenice. Sláva Otci vytváří klas. Velikost a plnost zrna záleží na tom, jestli je Zdrávas Maria více nebo méně horlivé.
Přeložily bosé karmelitky Praha
S laskavým svolením
bosých karmelitánů krakovské provincie