4. den – Svatý Josef – vzor modlitby
Boží slovo
Pastýři si řekli mezi sebou: „Pojďme do Betléma podívat se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil!“
Pospíchali (tam) a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli.
Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.
(Z evangelia podle Lukáše 2, 15b-19)
Meditace
Hledíme-li na svatého Josefa jako na příkladný vzor modlitby, vidíme, že se máme ještě mnohému co učit od jeho úcty k Ježíši a Marii.
Můžeme se od něj naučit především úctě k Panně Marii, protože nikdo si ji nevážil, nectil ji a nemiloval jako on. On byl skutečným velkým Mariiným ctitelem, v tom nejsilnějším slova smyslu. Viděl v ní skrz naskrz svatou osobu, která celá náleží Bohu, a důvodem jeho věrnosti a náklonnosti bylo právě vyvolení, kterého se jí dostalo od Boha.
Byl jí po boku, dokud ho potřebovala, aby zde byl, a jeho odchod byl krajním úkonem úcty a lásky: tak jako připravil pozemský útulek pro Ježíše a pro Marii, tak podobně odchází jako první, takřka jako by jim měl připravit i příbytek věčný. Když se Ježíš navrátil k Otci, prvním člověkem, který mu vyšel vstříc, byl bezesporu svatý Josef.
Josef nás učí také úctě a službě Pánu a Marii. Tolik se potřebujeme naučit, jak převádět naši úctu do služby, do činnosti, v níž bychom místo vlastního prospěchu hledali jen uskutečnění Božích záměrů a jeho slávu. Jen když konáme toto, stáváme se Božími spolupracovníky, nástroji v jeho rukou k nastolení Božího království.
Od svatého Josefa se naučíme také uctívat Pannu Marii právě tím, čím chce být uctívána. Především služba požehnanému Ježíši a pak ono mlčení, onen respekt, ona skrytost, s níž ona sama přijala tajemství Božího Syna a s níž ona sama byla chráněna svým snoubencem Josefem.
Když poznal, jaké zázraky Bůh konal v jeho panenské snoubence, nevyjevil je nikomu ani se nešel nikomu pochlubit její velikostí. Uchovával vše ve skrytosti srdce, jako Maria uchovávala v sobě tajemství svého Syna.
Je třeba, abychom takto chápali svůj život, chceme-li, aby se tajemství Ježíše, Marie a Josefa stalo naším bohatstvím, oním malým pozemským rájem, kde den za dnem uchováváme blaženou naději slávy.
Vydejme se touto cestou s touhou, abychom vstoupili do niterného tajemství Nazareta, tajemství, které je předchutí ráje.
Prosby
Prosme věčné Slovo, které se chtělo stát synem lidské rodiny:
Ježíši pokorný a poslušný, posvěť svou církev.
Věčné Slovo Otcovo, učenlivé a poslušné Marii a Josefovi,
– nauč nás pokoře a trpělivosti.
Božský Učiteli, daruj nám ochotu naslouchat tvému slovu a uchovávat je v čistém a velkodušném srdci,
– tak, jako je přijímala Maria, tvá Matka, a rozvažovala o něm ve svém nitru.
Kriste, tvůrce vesmíru, tys byl nazván tesařovým synem,
– dej, abychom s velkorysým úsilím konali svou každodenní práci.
Ježíši, tys vyrůstal v nazaretské rodině a prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí,
– dej, abychom rostli ve víře a lásce.
Modlitba
Bože náš Otče, původce a základe domácího společenství, tys nám ve svaté Rodině, Ježíši, Marii a Josefovi dal pravý životní vzor; dej, ať se v našich rodinách projevují tytéž ctnosti a tatáž láska, abychom mohli shromážděni v tvém domě prožívat nekonečnou radost. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.