2. den – Učenlivost svatého Josefa vůči Božímu plánu

Boží slovo

Jakub byl otec Josefa, muže Marie, z které se narodil Ježíš, zvaný Kristus.
S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého.
Protože její muž Josef byl muž spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně s ní rozejít. Když to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“
Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal.

(Z evangelia podle Matouše 1,16. 18-21.24a )

Meditace

Hleďme, jak tento svatý patriarcha, poslední ze Starého zákona a první z Nového, dokázal interpretovat svůj život.
Život je to, co je, ale lidé si jej vykládají prostřednictvím nejrůznějších ideologií a všichni nabízejí své evangelium. My máme jediné Evangelium – našeho Pána Ježíše Krista, který přišel od Otce, aby nás přivedl k Otci. Avšak je třeba, abychom se nechali přivést, je třeba, abychom ustavičně žili zkušenost exodu, zapomínali na pozemské věci a šli za Bohem.
Svatý Josef se dal Pánem strhnout a vést tajemnými cestami. Zřekl se nároku chápat a přijal, že bude věřit; zřekl se nároku vlastnit a přijal, že bude vlastněn; zřekl se nároku přikazovat a přijal, že bude poslouchat. Tvor, kterého bychom mohli nazvat „bez nároků“.
A přece tím, že věřil, nechal se vést Pánem a ten ho uvedl zvlášť niterným způsobem do tajemství vtělení a spásy.
Tím, že se nechal vést Pánem, byl svatý Josef přiveden ke kontemplaci Kristova vtělení. Nazíral je v podivuhodném, neporušeném a plodném panenství své snoubenky; viděl, jak z tohoto hořícího keře vzkvétá požehnaný plod Ducha, Ježíš Spasitel, a tak byl nablízku, ba uvnitř tajemství Boha, který se stal člověkem.
Tímto tajemstvím se nechal slepě zahrnout. A skutečně, co jiného mohl dělat? Uvěřil, a to s obdivuhodnou vnitřní svobodou, se šťastnou a nádhernou pokorou, díky níž si nikdy nečinil žádné nároky. V tomto vnitřním stavu lze říci, že se nikdy nemusel ničeho zříkat, protože nikdy nelpěl na ničem, co by bylo třeba odstranit.
I o samotném tajemství vtělení můžeme říci, že jej nechtěl, ale byl do něj zahrnut, a to kvůli jiným lidem. On sám zůstal jako stín, aby, dokud je užitečný, zůstal tam a tlumil nadlidské tajemství; pak se odebral do Boží náruče.
Nádherné putování, jež nelze vylíčit, neboť je nevyjádřitelné, ale z něhož lze opravdu vnímat útěšné bohatství pro náš život.

Prosby

Prosme Boha, dárce všeho dobra a pramene veškeré svatosti:

Posvěť, Bože, svůj lid.

Pane a Bože, tys povolal k víře naše předky, aby kráčeli před Tebou s věrností a upřímností,
– pomoz nám žít podle ducha evangelia.

Vyvolil sis Josefa jako Ježíšova pěstouna a vůdce v jeho dětství a dospívání,
– dej, abychom se naučili sloužit Kristu ve svých bratřích.

Svěřil jsi člověku zemi, aby z ní učinil své království a svůj příbytek,
– nauč nás usilovat o spravedlnost a mír k chvále a slávě svého jména.

Rozpomeň se, Otče, na dílo svých rukou,
– dej, aby všichni měli zajištěnou práci a podmínky, které jsou důstojné svobodných dětí.

Modlitba

Všemohoucí Bože, Tys chtěl svěřit počátky naší spásy starostlivé péči svatého Josefa; na jeho přímluvu dopřej své církvi, aby vĕrnĕ spolupracovala na uskutečnění díla spásy. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Zpět na Úvod