Postexhumační chronologie

1666	14. leden	Na základě mimořádných událostí se sestry rozhodnou tajně otevřít hrob matky Elekty.
	16. srpen	Generál řádu, P. Filip od Nejsv. Trojice shlédne neporušené tělo matky M. Elekty a ukáže ho všem mniškám.
	15. říjen	Je zveřejněna zpráva o neporušenosti těla matky Marie Elekty.
1667	17. březen	Potvrzení lékařů o neporušenosti těla matky.
	12. srpen	Slavnostní potvrzení zázraku neporušenosti těla ze strany tehdejšího nejvybranějšího lékařského sboru.
1668	18. březen	Kardinál Harrach rozhodne o nové prohlídce a vyšetření těla. Lékaři jednomyslně podepisují, že neporušenost těla je přirozeným zákonem nevysvětlitelná.
	19. březen	Za přítomnosti kardinála Harracha je tělo přeneseno do chóru. Otec kardinál nařizuje uložit tělo na uctivém místě a zatím nevystavovat relikvii veřejnému kultu.
1670		Další potvrzení neporušitelnosti. Nový arcibiskup Matyáš Ferdinand Sobek z Bilenberka po návštěvě kláštera doporučuje sepsat všechno, co se týká matky M. Elekty. Daruje jí vzácnou prosklenou skříň, v níž tělo matky M. Elekty sedí na dřevěné židli dodnes.
1671		Tentýž arcibiskup dovolí mniškám, aby umístily tělo v sakristii. Přesun mnišek do nového kláštera zasvěceného sv. Josefovi. Oslavy se účastí hraběnka Starhemberk, která příliš nevěří v neporušenost těla matky M. Elekty. Je zasažena strašlivou migrénou a nenachází úlevu, dokud kající nepoklekne před matkou M. Elektou a nepoprosí ji o odpuštění. Migréna okamžitě mizí a od té chvíle hraběnka projevuje matce M. Elektě velikou úctu.
1675	16. leden	Arcibiskup povoluje mniškám vytisknout obrázky a stručný životopis matky spolu se zázraky, ke kterým došlo na její přímluvu. V krátké době je rozebráno asi 8 000 obrázků.
1677	12. srpen	Arcibiskup Bedřich z Valdštejna otevírá proces blahořečení a nařizuje zaznamenat všechny milosti, obdržené na přímluvu matky M. Elekty.
1684		Sr. Marta od Krista vypráví pod přísahou pravdivosti krátce před svou smrtí v přítomnosti P. Fabiána od sv. Alexandra, tehdejšího zpovědníka mnišek, že jako novicka cítila averzi k matce M. Elektě, protože si myslela, že ta ji nemá ráda. V den Letnic během mše svaté uviděla při svatém přijímání bílou holubici, obklopenou oslňující září, jak letí k matce M. Elektě a spočine na její hlavě. Propukla v pláč, změnila své přesvědčení, začala matku mimořádně ctít a často říkávala: „Naše matka je světice!“
1782		Císař Josef II. vydává nařízení o zrušení některých klášterů a sestry se musí přesunout do cisterciáckého kláštera v Pohledu u Německého Brodu. Arcibiskup Petr von Prichowitz radí: „I kdybyste musely nechat v Praze všechno, vezměte s sebou tělo matky M. Elekty jako nejdražší ze všech pokladů.“
1792	4.června	Císař Leopold II. umožňuje sestrám návrat do Prahy. Daruje jim opuštěný klášter a kostel sv. Benedikta na Hradčanském náměstí. Sestry s sebu vezmou tělo M. Elekty a vystaví je v kostele.
1865		Pokusy kardinála Schwarzenberga a jeho nástupce Schönborna o pokračování procesu. Jeho Svatosti Piu IX. je představena relace o životě matky M. Elekty a vyjádřeno přání, aby byla prohlášena za blahoslavenou.
1874		Španělská královna Kristina se během svého pobytu v Praze zdrží v dlouhotrvající modlitbě před tělem matky M. Elekty.
1925		V Praze je otevřen kanonický proces blahořečení matky M. Elekty, ale je pozastaven pro sled politických událostí.
1950		Nová internace sester v době komunistického režimu. Když se sestry dotáží otce kardinála Josefa Berana, co mají dělat s tělem matky Elekty, ten jim ze své internace vzkáže: „Nechte ji zde. Je-li svatá, uchrání vás i váš klášter.“
1992	28. listopadu	Vyplnění proroctví otce kardinála Berana. Po čtyřiceti dvou letech vyhnanství je znovu uzavřena klauzura sester v jejich domovském klášteře.
2002		Nové otevření procesu bosými karmelitkami v Terni.
2003		Nové prozkoumání ostatků matky M. Elekty antropologem prof. Emanuelem Vlčkem. Komise lékařů prohlásí zachování těla matky M. Elekty jako jev „pozoruhodný, mimořádný a vzácný“.

Zpět