3. dopis
Pax Christi
Ježíš Maria
Má nejdůstojnější, nejposlušnější matko,
dnes je to osm dní, co se vrátil důstojný otec Jan Ludvík s bratrem Anastasiem. Zeptal jsem se zmíněného bratra, jak se má Vaše Důstojnost a všechny Vaše dcery a on mi odpověděl, že se vám daří dobře atd., ale že vaše obydlí je nedostačující. Pak dodal: ale není vůbec stará, tahle matka, je mladá, hezky korpulentní, je to matka důstojného vzhledu, inteligentní atd., každopádně milá matka. Takže mě tento dobrý bratr svým svatým a roztomilým způsobem od srdce pořádně rozesmál a tím více jsem se zaradoval, když mi řekl, že v očích neviděl nic špatného, a že byly překrásné, ale je třeba říci, že nemoc je uvnitř. Vaše Důstojnosti, užívejte ten lék, o kterém Vám píše sestra Maria Eufrosina. Vím, že kozí máslo je velmi léčivé a dobré na mnoho věcí a, i když se nanáší pouze zvenčí, tj. pod oči a vně na víčka, je třeba dát pozor, aby se nedostalo do očí, tak vám nezpůsobí škodu. Jinak mne, drahá matko, Vaše Důstojnost povzbuzuje svou odevzdaností. Kdybyste byla v nebezpečí, že ztratíte zrak, bylo by mi moc líto, kdyby se neučinilo všechno možné, aby se našel lék.
Ohledně toho, co píšete o naší dobré matce Paule Marii, má drahá matko, Vaše pokora je mi poučením a cítím Vaši umrtvenost, avšak ne tak, že bych se tím trápil, neboť na druhou stranu, cítím také velikou útěchu. Proto Vás, má matko, ujišťuji, že toto je znamení lásky, kterou k Vám Bůh chová, a nesmíte si myslet, že se to děje náhodou, nýbrž z výslovného rozhodnutí Boha. On jedná jako otec či matka, kteří velice milují své děti; někdy je třeba, aby některému z nich dali nůž. Takový otec nebo matka vidí, že dítě ještě není schopno s nožem zacházet, aniž by ublížilo samo sobě anebo druhým. A tak co udělá, aby zabránil tomuto nebezpečí? Ulomí špičku nože a dítě k němu již tolik nelne, a když vidí, jak je poškozený, netěší ho tolik držet jej často v rukou, ale používá ho pouze tehdy, když ho potřebuje.
Ó, drahá matko, cesty Boží jsou plné lásky a my si toho nejsme vědomi. Náš nejmilovanější Otec velmi dobře ví, že v dokonalosti jsme stále ještě dětmi a ví také nejlépe, že není nebezpečnějšího nože, kterým by člověk ublížil sám sobě anebo druhým, než být představenou. A kdybych Vám měl, drahá matko, povědět, co o tomto noži říkají svatí otcové, kolik se jich tím nožem usmrtilo a jak velice málo jich vyvázlo z nebezpečí, aniž by si přivodili smrt anebo byli vážně poraněni, třásla byste se strachem. Je málo takových jako naše svatá matka nebo jako náš ctihodný otec Jan od Kříže, kteří mohou vládnout a držet ten nástroj v rukách, aniž by si ublížili. Protože, jestliže jen pouhé přání mít ho v rukách tolik škodí, jak praví naše svatá matka i náš ctihodný otec Jan od Kříže, co pak, když ho člověk má skutečně v rukách! A proto před ním všichni svatí vždycky utíkali a nenáviděli ho. A protože Bůh vidí, že je třeba, aby ho někteří v rukách měli, dává ho do rukou těm synům a dcerám, které miluje a které má rád, a pokaždé ulomí špičku a smíchá to s umrtvením a pokořením, aby si v něm nelibovali, ale spíše aby si ho ošklivili. Tím mají jistotu, že si neublíží. Toto je, drahá matko, to, co náš Pán v těchto umrtveních a poníženích očekává. Jsou to opravdová znamení otcovské lásky.
Usilujte, Vaše Důstojnosti, abyste ho dobře používala, abyste jím krájela svým dcerám chléb, každé z nich podle její potřeby. Veďte je vždycky tak, aby milovaly a zároveň měly bázeň, a aby mezi sebou zůstávaly ve velké jednotě, pokoji a lásce. Vím, že takové jsou, což je mi tak velkou útěchou, že to nelze vyjádřit. Bůh jim žehnej.
Drahé matce podpřevorce tisíce pozdravů z hloubi srdce a také všem ostatním.
Vídeň, 30. června 1645.
Vaší Důstojnosti nehodný služebník
P. Fr. Šimon od svatého Pavla OCD