Karmelitánská perspektiva Lectio divina

Lectio divina a Řehole Karmelu

Karmelská Řehole je nanejvýš biblická, je biblická ze samotné své podstaty. Nejen, jak zjistily nejnovější práce, kvůli více než stovce přímých nebo nepřímých narážek na Písmo. Extrémní krátkost textu (cca 1100 slov) propůjčuje těmto citátům velký význam. Ale také obrazy a jazykový styl Řehole jsou všeobecně typicky biblické. V několika odstavcích se dokonce jedná o přímou lectio divina s konkrétními pokyny pro praxi… Dnes tento zvláštní ráz Řehole bije do očí; dříve vlastně nikoho nenapadl, protože se Řehole četla ideologicky nebo protože se k četbě přistupovalo s předsudky: Řehole měla vypovídat to, co do ní člověk chtěl vložit, ať už že ji chtěl chápat poustevnicky, mariánsky nebo asketicky.
Když čteme Řeholi, zjišťujeme, že hluboká důvěrnost s Písmem a zběhlost v něm, jakou měli autoři Řehole, je uschopnila prostoupit svůj záměr biblickými texty. Zároveň vede věrnost Slovu k hledání praktických a symbolických výrazových forem… Trojhvězdí Slovo-projekt-organizace je mimoto typické pro styl duchovních proudů oné doby… a to upozorňuje na metodu, použitelnou i dnes pro nás. Jde o to, nechat hovořit Slovo, aby vyložilo život, a naopak: život a praxi změnit tak, aby se staly symbolem Slova.

Řehole otevírá troje dveře, jimiž Slovo Boží může může vstoupit do života karmelitánů:

  1. Dveře osobní četby: Meditace se koná v cele. Slovo se „přežvykuje“, sestupuje z úst do srdce, vyvolává svaté myšlenky a působí, že všechno, co člověk dělá, je v souladu s Božím Slovem.
  2. Dveře komunitní četby: Slyšíme Boží Slovo společně v refektáři, při zamyšleních, v kapli, během slavení eucharistie…
  3. Dveře církevní četby: Žalmy jsou přednášeny ve formě schválené církví. Usilujeme o to, zůstat věrni tradici otců (viz předmluva), řídíme se ideálem prvotní církevní obce, jak ji popisují Skutky apoštolů.

V Řeholi lze snadno rozpoznat čtyři tradiční kroky lectio divina:

  1. Četba: Nejprve musíme Slovo číst nebo slyšet, ať už v refektáři, při slavení eucharistie, při modlitbě hodinek nebo v samotě cely.
  2. Meditace: Po četbě nebo slyšení musíme Slovo meditovat a „přežvykovat“. Tuto meditaci musíme konat bez přestání dnem i nocí, především v cele, aby „přežvykováním“ Slovo sestoupilo z úst do srdce a vyvolalo svaté myšlenky.
  3. Modlitba: Když jsme Slovo slyšeli a meditovali, musíme ho vnést do modlitby, musí se stát modlitbou, jak při modlitbě hodinek a slavení eucharistie, tak také v cele, kde má karmelitán dnem i nocí bdít na modlitbách.
  4. Kontemplace: Taková četba vytváří následující výsledky: Slovo pronikne do myšlení, srdce a činnosti, a tak budeme všechno konat podle Slova Páně.

Karmelská Řehole doporučuje nejen četbu Písma, ale také jednání… Je zároveň pramenem a plodem lectio divina a ukazuje nám, jak používá a vykládá Písmo… Cílem, z něhož a pro nějž Řehole čte a používá Bibli, je starost o to, abychom vedli život v následování Ježíše Krista, jak se říká v předmluvě. Následování Krista je rámec. Objevuje se na začátku, v předmluvě a v posledních dvou kapitolách, kde se prosí převor o to, aby jednal, jak řekl Kristus v evangeliu, podřízení, aby v osobě převora spatřovali Krista…
Přínos, jaký nám Řehole dává, spočívá nejen v tom, co o Písmu říká, ale také v tom, jakým způsobem Písmo používá. Umí vtělovat Boží Slovo, že ho přijímá jako své vlastní slovo.

Svatá Terezie a Písmo svaté
Svatý Jan od Kříže a lectio divina
Terezie z Lisieux a lectio divina

Otázky pro osobní a komunitní reflexi:

  1. Usilovali jste ve vašem klášteře zahloubat se osobně a komunitně do učení naší Řehole a našich svatých o rozjímavé četbě Písma?
  2. Můžeš, povzbuzena učením a praxí (v ustanoveních) našich světců, povědět zkušenost s lectio divina?
  3. Jaká další učení Řehole a našich světců, ta zde zmíněná i nezmíněná, mohou sestrám pomoci žít a prohlubovat lectio divina?
  4. Jaké osobitosti vykazuje lectio divina na Karmelu?

Pokračovat
Zpět na Úvod