Chronologie vzniku tereziánské reformy

Geneze pravomocných sporů mezi třemi instancemi:
generálem řádu (vizitátor), králem (komisaři) a papežem (nuncius).

1562 7. února V Římě je vystaven apoštolský reskript pro založení sv. Josefa.
24. srpna Sv. Terezií od Ježíše je založen první ženský reformovaný Karmel sv. Josefa v Avile.
1566-1567 Květen – následující srpen P. generál Jan Baptista Rossi (Rubeo) vizituje karmelitánské kláštery ve Španělsku.
18. února P. generál řádu J. B. Rubeo přijíždí do Avily. Poprvé se setkává se sv. Terezií.
27. dubna Generál dovoluje Terezii zakládat kláštery bosých karmelitek v celé Kastilii. Nové kláštery mají být pod pravomocí generála.
10. srpna Otec Rubeo souhlasí se založením dvou klášterů kontemplativních karmelitánů, ne v  Andalusii.
1568 Filip II. obdrží z Říma breve, aby byli jmenováni apoštolští komisaři, nezávislí na generálovi, kteří by mohli vizitovat  v Kastilii i Andalusii.
28. listopadu V chudém domku v Duruelo, jenž byl v půli cesty mezi Salamankou a Avilou, začali tři karmelitáni po obnovení profese podle prvotní řehole žít novým způsobem života.
1569 20. srpna Jsou jmenováni dva dominikánští vizitátoři pro Karmel: Pedro Fernández pro Kastilii a Francisco de Vargas pro Andalusii.
1573 Bosí založili 3 nové konventy v Andalusii s dovolením apoštolského vizitátora P. Vargase, ale proti příkazům P. generála.  Příčina vážných těžkostí v budoucnu.
1574 13. června P. Vargas jmenuje P. Jeronýma Graciána andaluským provinciálem a následně i vizitátorem téže provincie.
Uskutečňuje se setkání španělských provinciálů. Rozhodují se informovat generála a žádat Řehoře XIII., aby jmenoval komisaře jen z řádu. Posílají tam Jeronýma Tostada.
3. srpna Jeroným Tostado dostává v Římě papežské breve, kde se odnímají fakulty Fernandezovi a Vargasovi (bude však zveřejněno až za rok!).
22. září Nuncius ve Španělsku Mikuláš Ormaneto obnovuje Vargasovi fakulty a učiní ho vizitátorem in solidum společně s Gracianem.
1574-1575 Říjen, leden P. generál Rubeo posílá Terezii 2 dopisy, v nichž jí žádá o vysvětlení situace, Terezie však dostává dopisy až v červnu.
1575 Květen Generální kapitula v Piacenze (Itálie). Bosí jsou nepřítomni, Terezie neodpověděla. Proto rozhodují: 1) Poslat řádového vizitátora pro obuté i bosé; 2) zrušit kláštery bosých, založené bez povolení generála (všechny 3 v Andalusii); 3) zakázat nové zakládání bosých, jak bratří, tak mnišek; 4) nedovolit sv. Terezii vycházet z kláštera.
3. srpna Nuncius Ormaneto dává Gracianovi moc pokračovat ve své vizitaci přes výsledky generální kapituly.
Prosinec Terezii je doručen příkaz, aby se „uzavřela“ do nějakého kláštera. Volí si Toledo.
1576 Březen Rubeo vysílá svého komisaře Tostada jako řádového vizitátora, aby uskutečnil rozhodnutí piacenzské kapituly. Ten předkládá své jmenování králi a nunciovi. Královská rada mu však jeho zmocnění odebírá, poněvadž neodpovídá papežským rozhodnutím, jež má nuncius. Tostado tedy odjíždí vizitovat do Portugalska.
9. září Bosí karmelitáni se společně setkávají v Almodóvaru. Je zde devět představených. Předsedá Jeroným Gracián jako představený bosých na základě jmenování nuncia. Schvalují Konstituce. Rozhodují se poslat do Říma 2 bratry, aby jednali o možnosti autonomie bosých jako jediném možném řešení situace.
1577 18. června Umírá nuncius Ormaneto, přítel reformy.
9. října Jeroným Tostado anuluje zvolení Terezie převorkou ve Vtělení.
3. prosince Uvěznění sv. Jana od Kříže; ve vězení v Toledu stráví 9 měsíců.
1578 23. července Nový nuncius Filip Sega odvolává rozhodnutí nuncia Ormaneta  a ruší Gracianovy fakulty. Potvrzuje Tostada jako vizitátora a bosé podrobuje obutým. Toto rozhodnutí neuznala královská rada a zakázala bosým nuncia poslouchat.
4.-5. září Umírá P. generál J.B. Rubeo.
9. října Bosí se shromáždí na kapitule v Almodóvar. Zvolí Antonia Herediu provinciálem.
16. října Nuncius F. Sega ruší rozhodnutí z Almodóvaru a podrobuje bosé bratry i sestry provinciálům obutých. Několik bratří, včetně Graciána, nechává zavřít do vězení.
Konec roku Král ustanovuje zvláštní komisi, aby posoudila situaci bosých. Ti rozhodují, aby nuncius vyňal bosé z pravomoci řádu a dal jim generálního vikáře, kterým by měl být otec Angel de Salazar. Sega nejprve nesouhlasí, ale nakonec jej jmenuje.
1579 1. dubna Angel de Salazar je jmenovaný generálním vikářem bosých.  Jedná v jejich prospěch.
15. července Sega souhlasí, aby byla zřízena provincie bosých.
1580 22. června Breve Pia Consideratione Řehoře XIII. o zřízení provincie bosých.
1581 3.-16. března Provinční kapitula v Alcale, účastní se jí dvacet kapitulárních otců. 4. března proběhne volba provinciála a definitorů: provinciálem se stává Jeroným od Matky Boží Gracián; definitoři: Mikuláš od Ježíše Marie Doria, Antonín od Ježíše, Jan od Kříže, Gabriel od Nanebevzetí. Jsou schváleny nové Stanovy.
1582 15. října Smrt matky Terezie od Ježíše v Albě de Tormes.
1583 1. května Kapitula bosých v Almodóvaru (dvacet šest kapitulárních otců).  Změny v jurisdikci. Projednávají se misie. Rozhodnutí založit dům v Janově. Začátek sporů mezi Graciánem a Doriou.
1584 Založení kláštera bosých karmelitánů v Janově P. Doriou. Nesouhlasí však se založením Karmelu v Římě.
1585 10. května Kapitula bosých v Lisabonu. Provinciálem byl zvolen otec Mikuláš Doria. Provincie byla rozdělena na čtyři oblasti: Navarru, Starou Kastilii, Andalusii a Novou Kastilii s Portugalskem. V čele každé oblasti stanul jeden z definitorů.
1586 Rozhodnutí přijmout římskou liturgii namísto dosavadní liturgie jeruzalémské. Souhlas papeže Sixta V., že provincie může mít v Římě vlastního prokurátora.
1587 10. července Breve Cum de statu zřizující samostatnou kongregaci tereziánských klášterů s vlastním generálním vikářem.
1588 Červen V Madridu je z provincie bosých utvořena samostatná kongregace. Generálním vikářem byl jmenován P. Mikuláš Doria, prvním definitorem Jan od Kříže. Kongregace byla rozdělena na pět provincií. Byla ustanovena Consulta (rada), kterou tvoří šest radních. Rada do velké míry omezovala moc převorů a provinciálů.
1590 Červen V Madridu koná mimořádná kapitula. Sestry odmítají být pod pravomocí Consulty, chtějí jen jednoho představeného. Sv. Jan se jich zastává, upadá v nemilost. Prohlubující se spory mezi Doriou a Graciánem.
1591 1. červen Řádná kapitula v Madridu. Na základě nových konstitucí z r. 1590 není nikdo z předcházejících znovuzvolen, tedy ani sv. Jan. Na rozdíl od ostatních však nedostává žádnou funkci.
14. prosince Smrt sv. Jana od Kříže v Ubedě.
1592 17. února P. Gracian byl v Madridu svlečen z hábitu a byl propuštěn z řádu.
1593 Generální kapitula v Cremoně na žádost P. Dorii vyjádřila souhlas s naprostým osamostatněním reformy.
20. prosince Papež Klement VIII. bulou Pastoralis officii toto rozhodnutí potvrdil a P. Mikuláše Doriu jmenoval generálním představeným bosých karmelitánů do doby svolání generální kapituly v následujícím roce.
1594 9. května Otec Mikuláš Doria umírá ve věku 55 let.
Kapitula volí prvním generálem P. Eliáše od sv. Martina.
1597 20. března Klement VIII. vydává breve Sacrarum religiosum a povoluje založit klášter v Římě při kostele S. Maria della Scala. Současně vyjímá italské kláštery z pravomoci španělských představených a přímo je podřizuje Apoštolskému stolci.
1600 13. listopadu Další breve In apostolicae dignitatis ze dvou mužských klášterů a kláštera karmelitek v Janově vytvoří samostatnou kongregaci s právem zakládat kláštery po celém světě kromě Španělska a jeho kolonií. Generálním komisařem kongregace se stává P. Petr od Matky Boží.

Zpět