Abbé Chevignardovi (AD185)
[28. listopadu 1903]
J.M. † J.T.
Karmel v Dijonu, 28. listopadu
Ipsi sum desponsata cui Angeli serviunt
Pane abbé,
děkuji vám za vaše drahé modlitby, děkuji za váš dopis. To, co mi říkáte ohledně mého jména, mi dělá dobře; mám je tolik ráda, vyjadřuje celé mé povolání; a když nad tím přemýšlím, má duše je unášena velkým viděním Tajemství (všech) tajemství, do této Trojice, která již zde na zemi je naší klauzurou, naším příbytkem, Nekonečnem, ve kterém se můžeme pohybovat prostřednictvím všeho. Čtu nyní krásné texty našeho blaženého otce, svatého Jana od Kříže o přetvoření duše ve tři božské Osoby. Pane abbé, k jaké propasti slávy jsme povoláni! Ó chápu mlčení, usebrání světců, kteří už nemohli vyjít ze své kontemplace; také Bůh je může vzít na božské vrcholy, kde se dovršuje „jedno“ mezi Ním a duší, která se stala snoubenkou v mystickém slova smyslu. Náš blažený otec říká, že tehdy ji Duch svatý pozvedá k tak obdivuhodné výšině, že ji činí schopnou konat v Bohu totéž dýchání lásky, které koná Otec se Synem, a Syn s Otcem, dýchání, jímž není nikdo jiný než sám Duch svatý! Když pomyslím, že nás Bůh volá prostřednictvím našeho povolání, abychom žily tímto svatým jasem! Jak úctyhodné tajemství lásky! Chtěla bych na ně odpovědět tím, že budu žít na této zemi jako svatá Panna „v uchovávání všech věcí ve svém srdci“, že se, abych tak řekla, pohřbím na dně své duše, abych se ztratila v Trojici, která tam přebývá, abych se přetvořila v ni. Tehdy se mé heslo, „můj světlý ideál“, jak mi to říkáte, uskuteční, bude to skutečně Alžběta od Trojice!…
Jsem vám velmi vděčná, že jste mi poslal svou přednášku; může být určena stejně tak karmelitce jako knězi, a já si ji ráda přečtu jedenadvacátého, v den, kdy budeme mít hezký obřad obnovení svých svatých slibů. Vidíte, že mi přišla právě vhod!
V pondělí se za vás pomodlím oficium ze svatého Ondřeje, a také svaté přijímání obětuji na tentýž úmysl. Kéž vás velký proud Života zatopí a zaplaví, kéž pocítíte, jak z největší hlubiny vaší duše tryskají prameny vody živé, aby Bůh byl vaším Vším. To přání, které jste formuloval pro mou duši, jsem vložila do rukou té, která byla tak plně „věcí“ Boží, a je to ona, kdo vám to vypoví v mlčení vaší duše. Spolu s vámi zůstávám v adoraci Tajemství,
sr. M. Alžb. od Trojice, n.b.k.
Smrt pana Chapuise mě hluboce zarmoutila: když pomyslím, že Bůh tak miloval a že duše se brání působení této lásky…
překlad P. V. Kohut