Etapy vývoje trojiční spirituality u sv. Alžběty od Trojice

1. Bůh a Ježíš (1880-1901)
  • v dětství a dospívání: touha být „Ježíšovou snoubenkou“
  • až od roku 1900 první probuzení zájmu o Trojici
  • větší povědomí až těsně před nástupem na Karmel (srov. AD 58: Ježíš = brána k Trojici)
2. Ježíš a Otec (1901-1903)
  • začátek řeholního života ve znamení vedení k Otci (srov. AP 79.88 a AD 121: Ježíš vede k Otci)
3. Účast na Duchu svatém (1903-1904)
  • na základě četby pavlovských a janovských spisů (+ DP a ŽP Jana od Kříže) hlubší objevení Otce a Ducha svatého a jejich působení v člověku
  • posléze zaměření se na působení Ducha (srov. NV 39.43; AD 270.274: život v Duchu)
4. Chválou Slávy (1903-1905)
  • od sepsání slavné modlitby – růst vědomí vlastního povolání k účasti na Trojici
  • poprvé „chválou jeho slávy“ (Ef 1,12; srov. AD 191) 25. ledna 1904
  • od 29. listopadu 1905 laudem gloriae jako vlastní jméno (srov. AD 250.256: vlastní povolání)
5. Poselství pro ostatní (1906)
  • v závěru života domýšlení a nabízení ostatním (rodné sestře Gitě, srov. AD 269; matce…)

Podle P. V. Kohuta

Zpět