Očišťování

• A to je první a hlavní zisk, jenž způsobuje tato vyprahlá a temná noc kontemplace: poznání sebe a své ubohosti. Protože kromě toho, že všechny milosti Bůh dává zavinuté do tohoto poznání, vedou ji tyto vyprahlosti a prázdnota mohutnosti a nesnáze, jakou nachází duše v dobrých věcech, k poznání vlastní nízkosti a ubohosti, které v době blahobytu nebyla s to vidět. 1N 12,2
• Kdo nechce nic jiného než Boha, nechodí v temnotách, i kdyby sám sebe viděl velice temného a ubohého, a kdo nebloudí v domýšlivostech ani neprosazuje v tom či onom vlastní vůli, nemá oč klopýtat. Nikdy jste na tom nebyla líp než teď, poněvadž jste nikdy nebyla tak pokorná ani tak podrobená, ani jste nesloužila Bohu tak čistě a nezištně jako teď. D 19
• Božská Velebnost to udělala proto, aby vás zdokonalila ještě více než dosud; protože čím chce dát víc, tím větší vzbuzuje touhu, až nás zanechá zcela vyprázdněné, aby nás naplnil dobrem. D 15
• I kdyby se vám vykonávání vaší povinnosti a zaměstnání stávalo obtížným a trpkým, přesto v něm neochabujte, poněvadž tomu tak nebude stále, a Bůh, který zkouší duši, zdánlivě vkládaje do svého příkazu námahu, zakrátko ji obdaří dobrem a prospěchem. Stupě dokonalosti 14
• Abys došel k okoušení všeho, nechtěj mít potěšení v ničem. Abys došel k vlastnění všeho, nechtěj v ničem nic vlastnit. Abys došel k tomu, že budeš vším, nechtěj v ničem být ničím. Abys došel k tomu, že budeš vědět všechno, nechtěj v ničem nic vědět. 1V 13,11
• Abys dospěl k tomu, co neokoušíš, musíš jít cestou, kde neokoušíš. Abys došel k tomu, co nevíš, musíš jít cestou, kde nevíš. Abys došel k tomu, co nevlastníš, musíš jít cestou, kde nevlastníš. Abys došel k tomu, co nejsi, musíš jít cestou, kde nejsi. 1V 13,11
• Duše poddajná a pokořená vyprahlostmi, těžkostmi a dalšími pokušeními a strastmi, ve kterých ji Bůh v této noci opakovaně cvičí, stává se pokornou vůči Bohu, sobě i bližnímu; a tak se nerozčiluje a nezlobí sama na sebe kvůli vlastním chybám, ani na svého bližního při cizích chybách, a neprožívá již nechuť a nevhodnou vzpurnost vůči Bohu kvůli tomu, že ji rychle neudělal dobrou. 1N 13,7
• Nemluvíme o vzdávání se věcí, neboť to samo o sobě nezbavuje duší touhy po nich. Mluvíme o zbavení se zalíbení a žádosti po nich, což nechává duši svobodnou a prázdnou od nich, i když je má. Protože duši nezaměstnávají ani jí neškodí věci tohoto světa, nýbrž vůle a žádost po nich, které jsou v ní. 1V 3,4
• Je vhodné, aby duše dělala vše, co je v jejích silách, aby tak Bůh na ní mohl provést svůj chirurgický zákrok a zbavil ji všeho, čeho by se sama zbavit nemohla. Neboť, ať se duše namáhá sebevíc, nemůže se sama vlastním úsilím očistit natolik, aby byla i jen z menší části připravena pro sjednocení s Bohem v dokonalé lásce, jestliže ji Bůh nevezme za ruku. 1N 3,3
• Trápení a zmatky, které vzniknou v duši z věcí a z neblahých událostí, neslouží k ničemu ani neprospějí ke zdaru těchto událostí a věcí. Vzrušení je vždycky zbytečné. Nést všechno s klidnou a pokojnou vyrovnaností nejen prospěje duši k mnohému dobru, ale také k tomu, aby dokázala tatáž protivenství lépe posoudit a vhodně jim čelit. 3V 6,3
• Nejčistší utrpení přináší a vyvolává nejčistší pochopení. Výroky 126
• Kdo by dovedl všemu zemřít, bude mít život ve všem. Výroky 171
• Lepší je ovládat se v řeči než se postit o chlebu a vodě. Výroky 181
• I když vykonáš mnoho věcí, nenaučíš-li se zapírat svou vůli a podrobovat se tím, že se vzdáš péče o sebe a o své věci, neuděláš pokroky v dokonalosti. Výroky 71
• Více u tebe Bůh oceňuje ochotu k vyprahlosti a utrpení z lásky k němu než všechny duchovní útěchy a vidění a meditace, kterým by ses mohl oddávat. Výroky 14
• Větší potěšení má Bůh z duše, která se lopotně a s obtížemi podrobuje tomu, čeho je zapotřebí, než z té, která se tomu zpronevěřuje tím, že si při konání svých věcí dopřává úlevy. Výroky 19
• Dvakrát se namáhá pták, který sedl na lep, totiž aby se vyprostil a očistil od něho; a na dvojí způsob se trápí, kdo vyhoví své žádosti, když se z ní vyprošťuje a po vyproštění očišťuje od toho, co na něm ulpělo. Výroky 22
• Čemu prospívá, jestliže dáváš Bohu jednu věc, když on tě žádá o jinou? Uvažuj, co Bůh asi chce, a udělej to, neboť tak lépe uspokojíš své srdce než tím, k čemu se kloníš ty. Výroky 72
• Velice milujte námahy a přikládejte jim malou závažnost, abyste se zalíbila Snoubenci, který pro vás neváhal zemřít. Výroky 93
• Chovejte v srdci odolnost proti všem věcem, které vás lákají k tomu, co není Bůh, a buďte přítelkyní Kristova utrpení. Výroky 94

Zpět