Závěr

S naší sestrou Terezií obnovit náš kontemplativní a apoštolský život

60. Sto let od smrti naší sestry Terezie je Božím pozváním, abychom se obnovili ve světle její zkušenosti a nauky. Jak řekl Jan Pavel II. řeholníkům a řeholnicím, nemáme si „připomínat slavnou historii a vyprávět o ní, nýbrž máme velké dějiny i vytvářet“. (55) Musíme hledět do budoucnosti, „do níž nás Duch Svatý vrhá, aby s námi vykonal veliké věci“.
Naše sestra Terezie nám ukazuje cestu zpět k evangeliu jako jedinou možnost, aby se tvořivá věrnost našemu charismatu stala skutečností.
61. Ukazuje nám ústřední postavení lásky, která nám dává pravou svobodu a osvobození, která nás vede ke zralosti křesťanské, náboženské a karmelitánské identity. Ve světě úzkosti a strachu nám ukazuje důvěru a odevzdanost Pánu, který přemáhá každý strach. Vůči našim odlidštěným ideálům nám nabízí duchovní a evangelijní realismus, abychom byli proroky Boha, který je přítomný a blízký, Boha, který osvobozuje. Její poselství je výzvou pro současnou spiritualitu církve, která se neobrací jenom na zasvěcené osoby, nýbrž také na ty, kdo pracují na poli evangelizace věnované lidskému pokroku, rozvoji a osvobození. (56) Duchovní dětství je evangelijní koncept, jehož obsahem je vědomí, že my všichni jsme přijali dar být Božími syny a dcerami, a který nás vede k bratrství.
62. Bratři a sestry na Karmelu: děkujeme Pánu, že dal církvi, světu a Karmelu naši sestru Terezii z Lisieux. Kéž bychom při oslavách sta let jejího úmrtí cítili její přítomnost a blízkost a pokračovali v našem životě modlitby, bratrství a apoštolského nasazení jako svědectví Bohu, našemu Pánu Ježíši Kristu v síle jeho Ducha!

Řím, 16. července 1996, slavnost naší milé Paní z hory Karmel

P. Joseph Chalmers O. Carm.

P. Camilo Maccise OCD

K osobnímu a komunitnímu zamyšlení:

Které aspekty zkušenosti a nauky Terezie z Lisieux považuješ za nejdůležitější v tvém sociálně-kulturním a církevním kontextu? Proč?
Co je nejdůležitější na nauce Terezie z Lisieux pro naše tvořivé duchovní a apoštoské obnovení?
Jak můžeme dnes nově číst nauku Terezie z Lisieux?

Zpět na úvod

Poznámky pod čarou:

(1) VC 57. Zkratky používané v tomto textu: VC = Vita Consecrata; GS = Gaudium et Spes; DV = Dei Verbum; R = Řehole Karmelu, nejdříve jsou čísla podle číslování O.Carm, v závorkách podle číslování OCD.
(2) L’Observatore Romano, 5. ledna 1995, str. 4
(3) VC 46
(4) VC 77
(5) VC 72
(6) GS 22
(7) Dokument z Puebla, 196
(8) VC 57–58
(9) Dokument z Puebla, n. 1142
(10) DV 25
(11) Srov. R 7 (8)
(12) Srov. Život sv. Terezie od Ježíše 26,5
(13) Výstup na horu Karmel II, hlava 22
(14) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis A, str. 170 (Ms A, 83v); srov. Katechismus katolické církve, n. 127
(15) Tamtéž
(16) Tamtéž
(17) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis C, str. 220 (Ms C 4r)
(18) VC 94
(19) VC 94
(20) Srov. R 14 (16)
(21) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis A, str. 171–172 (Ms A, 83v)
(22) Srov. Život sv. Terezie od Ježíše 8,5: „Rozjímavá modlitba pro mne není nic jiného než důvěrný vztah přátelství, častý rozhovor o samotě s Tím, o němž víme, že nás miluje.“
(23) Srov. sv. Terezie, Život 8,5; Cesta k dokonalosti 31,9
(24) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis C, str. 231 (Ms C 24v)
(25) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis C, str. 233 (Ms C 25r–v). Touto definicí modlitby začíná v Katechismu katolické církve oddíl věnovaný modlitbě, n. 2559.
(26) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis B, str. 182 (Ms B 1r–v)
(27) Dopis 197, sestře Marii od Nejsv. Srdce Ježíšova, 19. 9. 1896
(28) VC 17
(29) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis B, str. 188 (Ms B 3v)
(30) Název knihy Guy Gauchera
(31) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis A, str. 165 (Ms A 80v)
(32) Srov. VC 24
(33) VC 72
(34) Srov. R 14 (16)
(35) VC 24
(36) Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis C, str. 214–229 (Ms C 11v–22v)
(37) Už předtím, v únoru 1994, zveřejnila Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života dokument Bratrský a sesterský život ve společenství s konkrétními a realistickými směrnicemi, aby instituty stále víc rostly jako rodiny shromážděné ve jménu Pána.
(38) Srov. Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis B, str. 186 (Ms B 3r)
(39) Dopis 198, Abbé Mauriceovi Bellierovi, 21. 10. 1896
(40) Srov. Autobiografické spisy (dějiny duše); Rukopis B, str. 186 (Ms B 2v)
(41) Srov. Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis B, str. 189 (Ms B 4r)
(42) VC 73
(43) Srov. Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis B, str. 206 (Ms C 6r)
(44) Srov. VC 103
(45) VC 28
(46) Vstupuji do života, str. 117; 21. 8. 1897
(47) Báseň 54.
(48) VC 84
(49) Srov. J. M. Lustiger, La petite Thérese „la plus grande sainte des temps modernes“, homilie v Lisieux ke svátku svaté Terezie, 25. září 1983
(50) Srov. Autobiografické spisy (Dějiny duše); Rukopis A, str. 79 a 159 (Ms A 36v; 76v)
(51) Dopis 192 paní Guérinové, 6. 7. 1896
(52) VC 85
(53) Zde je svědectví jednoho severoamerického kněze, který byl zatčen za to, že protestoval proti tomu, aby vojska El Salvadoru byla vycvičena Spojenými státy a zabíjela své bratry a sestry. Ze své vězeňské cely psal roku 1985: „Jako moderní duše cítím v boji za sjednocení se s Bohem, že spiritualita Terezie (z Lisieux) je dnes právě tak platná, jako byla roku 1897. Je to spiritualita pro všechny doby a všechny věkové skupiny. Ptám se, jak by se proměnilo mé srdce a srdce světa, kdyby se vzaly vážně prostota, důvěra a odevzdanost Bohu. Čím víc má tato ,moderní‘ duše (to vztahuje na sebe) jasně před očima skutečnost moderního světa, ve kterém dnes miluje, tím přesvědčivější se jí jeví způsob, jakým svatá Terezie hledala sjednocení s Bohem, spravedlnost a mír ve světě.“ (Roy Bourgeoise, kněz z Maryknoll) Dopis z Federal Cell, 1985. Citován v: C. Ackerman – J. Haley, Reinterpreting Thérese of Lisieux for today, v: Spiritual Life, č. 2 (léto 1989), str. 96
(54) Vstupuji do života, str. 72–73; 17. 7. 1897; srov. Katechismus katolické církve, n. 956
(55) VC 110
(56) Srov. Evangelium Nuntiante 31