Poslušnost svaté Terezie ve zlomových momentech jejího života
P. Jan Poříz OCD
V roce 2015 čeká karmelitánský řád a celou církev oslava pětistého výročí narození svaté Terezie od Ježíše. V rámci řádu se na toto výročí připravujeme postupnou četbou jejích spisů, o nichž se pak hovoří a rozjímá na setkáních jednotlivých komunit. Na rok 2012 připadla četba Knihy o zakládání, pozdního díla navazujícího na její autobiografický spis, Knihu života. Podnětem k sepsání předložené studie se stala hned první kapitola Knihy o zakládání, v níž se setkáváme s jakýmsi „povzbuzením k poslušnosti“, které u bratří vyvolalo velmi bouřlivé reakce a otázky, co vlastně pro svatou Terezii znamenala poslušnost, jak si přála, aby ji žily „její“ mnišky, a jak ji máme žít my dnes. Uveďme nejprve celou pasáž:
„Pokud jde o ctnost poslušnosti (které si velmi cením, i když jsem ji nedokázala mít, dokud mě jí tyto Boží služebnice nenaučily, abych co do ní nebyla neznalá), kdybych ji opravdu měla, mohla bych snáze vypovědět mnohé o tom, co jsem tam ohledně ní viděla. Jedna událost se mi právě vybavuje, a to, že když jsme jednou byli v refektáři, předložili nám porce okurek; na mne připadla jedna velmi tenká a zevnitř nahnilá. Dělala jsem jako by nic a zavolala jsem jednu z nejbystřejších a nejobdarovanějších sester, které tam byly, abych vyzkoušela její poslušnost, a řekla jsem jí, aby šla onu okurku zasadit do zahrádky, kterou jsme měly. Ona se mě jen zeptala, zda ji má položit svisle nebo podélně. Já jí řekla, že podélně. Ona šla a zasadila ji, aniž by jí přišlo na mysl, že je nemožné, aby neuschla; jelikož to bylo z poslušnosti, její přirozený rozum byl zaslepen, aby uvěřila, že je to velmi vhodné. (Také) se mi stávalo, že jsem jedné a téže mnišce uložila šest nebo sedm navzájem si odporujících úloh, (1) a ona je mlčky přijala, neboť se jí zdálo možné je všechny vykonat.“ (Z 1,3-4)
Z určité rozpačitosti následné diskuse na dané téma vznikla idea, prozkoumat v širším kontextu způsob, jakým sama Terezie prožívala ctnost, kterou uvádí jako první charakteristiku sester z jejího prvního kláštera, (2) a o které navíc zdůrazňuje, že si jí mimořádně váží. Jelikož sledovat vývoj Tereziiny poslušnosti během celého života není v rámci jedné studie možné, zaměříme se na dva momenty, v nichž problém poslušnosti zvlášť silně vystupuje do popředí a které pro Terezii představovaly zlomové momenty jejího vnitřního vývoje.
Cíl poslušnosti
Poslušnost ve zlomových životních momentech
Závěr