Závěr
U. T. Manshausen ve své mystické biografii Edity Steinové zdůraznil, že charakteristickým rysem její životní cesty byla ochota přijímat poznatky a zkušenosti napomáhající k hledání pravdy. Za podstatnou označil skutečnost, že k ní Edita dospěla ani ne tak cestou intelektuální práce, jako spíše z lidského svědectví. Samozřejmě nelze brát na lehkou váhu ani její filosofickou cestu, která ji ve fenomenologii naučila přistupovat k „fenoménům“ bez předsudků. V jejím životě vychází krásně najevo pravda, že víra je dar. Tato víra pro ni po celý život zůstala tajemstvím. Uprostřed noci ducha učinila krok směrem ke křtu a následně k životu na Karmelu. Tato temná víra ji provázela i při transportu do Osvětimi. Její poslední roky života se odehrávaly ve znamení kontemplace směřující ke sjednocení duše s Bohem skrze kříž. (102) Podle P. Dominika Widra se Edita nejen dokonale orientovala v problematice tajemného sjednocení s Bohem, ale také je osobně zakoušela. (103) Teprve tato perspektiva nám umožňuje podívat se na život a tvorbu této velké světice úplnějším pohledem. V této souvislosti můžeme jasně pozorovat, že nejpodstatnějším poselstvím Editina života a jejích myšlenek věnovaných ženám je přesvědčení o povolání ke snoubeneckému vztahu k Božskému Spasiteli, který jediný je s to naplnit a ukojit všechny potřeby lidského, a především ženského srdce.
„Moderní diskuse o místě a úloze ženy ve společnosti je ovládána nejrůznějšími interpretacemi pojmů, které občas vyvolávají bouřlivé emoce: feminismus, emancipace, diskriminace, sexismus, zrovnoprávnění, identita ženy…, a zapojují se do ní více či méně vědomě bezmála všichni. Radikální názory některých feministek usilujících o revizi světových dějin – dle jejich hodnocení patriarchálních, a tedy neobjektivních, a o určitý návrat k matriarchálním pramenům – se mísí s halasnými slogany o všestranné spolupráci a partnerství pohlaví namísto emancipace, neboli osvobození se jednoho pohlaví od druhého, nebo se slogany přetékajícími akceptací jinakosti ženy, jinakosti, která je sama o sobě hodnotou.“ (104) V této spleti nejrůznějších názorů je dobré vrátit se k hodnotným myšlenkám Edity Steinové, která nepropadala ani krajnosti popírání rozdílů mezi pohlavími, ani přehnanému zdůrazňování hodnot ženskosti, která by měla převyšovat to, co je mužské. Edita zdůrazňovala zvláštnost ženské přirozenosti, které se feministky zpočátku tak překotně a ochotně odříkaly. V učení Edity Steinové si všímáme podstatného momentu sjednocujícího muže a ženu. Podstatou tohoto sjednocení je láska ve smyslu agapé a věda kříže, neboli jediná možnost, jak překonat veškerou nespravedlnost a nerovnost. (105)
Światłość v ciemności,
Karmelitański Instytut Duchowości,
Wydawnictwo Karmelitów Bosych, Kraków 2003
Přeloženo s laskavým svolením
krakovské provincie karmelitánů
přeložila Jindra Hubková
Poznámky pod čarou:
(1) Srov. U. Hansen, „Seht die Welt mit den Augen einer Frau“. 4. Weltfrauenkonferenz in Peking, (v:) Edith Stein, Jahrbuch, sv. 2, Das Weibliche, Würzburg 1996, str. 332-335.
(2) Jan Pavel II., Apoštolská exhortace „Mulieris dignitatem“, č. 1.
(3) Srov. M. Chmielewski, Metodologiczne problemy posoborowej teologii duchowości katolickiej, Lublin 1999, str. 97.
(4) A. G. Matanić, La spiritualità come scienza. Introduzione metodologico allo studio della vita spirituale cristiana (série „Spiritualità“, sv. 7), 1990, str. 47-49.
(5) Srov. Tiefe und Vielfach von Frauen und Weiblichkeit. Textauswahl, (v:) Edith Stein, Jahrbuch, sv. 2, cit., str. 40-42, 52.
(6) Srov. R. Schweighöfer, Edith Stein und die Politik, 1998, str. 1.
(7) Srov. H. B. Gerl, Edith Stein und die Frauenfrage, (v:) Edith Stein. Leben, Philosophie, Vollendung, (red.) L. Elders, Kempten 1991, str. 155.
(8) Srov. W. Herbstrith, Edith Stein. Versöhnerin zwischen Juden und Christen, Leutersdorf 1996, str. 48.
(9) Srov. E. Stein, Aus dem Leben einer jüdischen Familie, Freiburg – Basel – Wien 1985, str. 4n.
(10) Srov. tamtéž, str. 12.
(11) Srov. tamtéž, str. 16n.
(12) Srov. tamtéž, str. 83.
(13) Srov. R. Leuven, Heil im Unheil, Freiburg – Basel – Wien 1983, str. 35.
(14) Srov. E. Biberstein-Stein, Aufzeichnungen, (v:) E. Stein, Aus dem Leben…, cit., str. 15n.
(15) Srov. E. Stein, Aus dem Leben…, dz. cit. , str. 53.
(16) Srov. tamtéž, str. 42n.
(17) Srov. tamtéž, str. 96.
(18) Srov. E. Biberstein-Stein, Aufzeichnungen, cit., str. XVIII.
(19) Srov. E. Stein, Aus dem Leben…, cit. str. 159.
(20) Srov. H. B. Gerl, Einleitung, (v:) E. Stein, Briefe an Roman Ingarden, Freiburg – Basel – Wien 1991, str. 16.
(21) Srov. tamtéž, str. 19.
(22) Srov. R. Schweighöfer, Edith Stein und die Politik, cit., str. 19.
(23) Srov. H. B. Gerl, Einleitung, cit., str. 22.
(24) Srov. E. Stein, Selbstbildnis in Briefen, č. I, Freiburg – Basel – Wien 1998, str. 37n.
(25) Srov. H. B. Gerl, Einleitung, cit., str. 11n; por. H. Ott, Ich möchte Zauberkräfte, (v:) Apropos Edith Stein, Frankfurt am Main 1995, str. 92.
(26) Srov. R. Leuven, Heil im Unheil, cit., str. 36n.
(27) Srov. tamtéž, str. 42n; srov. U. T. Manshausen, Die Biographie der Edith Stein. Beispiel einer Mystagogie, (Europäische Hochschulschriften, Teologia XXIII), Frankfurt am Main – Bern – New York – Nancy 1984, str. 51, 57 – 59.
(28) Srov. R. Leuven, Heil im Unheil, dz. cit. , str. 47.
(29) Srov. tamtéž, str. 50n.
(30) Srov. E. Stein, Briefe an Roman Ingarden, cit., str. 228.
(31) Srov. R. Leuven, Heil im Unheil, cit., str. 52.
(32) Srov. tamtéž, str. 71.
(33) Srov. E. Biberstein-Stein, Aufzeichnungen, cit., str. 19.
(34) Srov. E. Stein, Selbstbildnis in Briefen, č. I, cit., str. 82.
(35) Srov. E. Stein, Selbstbildnis in Briefen, č. II, Freiburg – Basel – Wien 1977, str. 189.
(36) Srov. tamtéž, č. I, cit., str. 311.
(37) Srov. E. Endres, Edith Stein. Christliche Philosophin und Jüdische Märtyrerin, München – Zürich 1979, str. 185.
(38) Srov. E. Stein, Selbstbildnis in Briefen, č. II, cit., str. 125.
(39) Srov. E. Biberstein-Stein, Aufzeichnungen, cit., str. 20.
(40) Srov. R. Leuven, Heil im Unheil, cit., str. 173, 177, 179n; srov. Renata de Spiritu Sancto, Edith Stein. Schwester Teresia Benedicta a Cruce, Philosophin und Karmelitin, Ein Lebensbild, gewonnen aus Erinnerungen und Briefen durch Schwester Teresia Renata de Spiritu Sancto, Nürnberg 1948, str. 227.
(41) Srov. E. Stein, Was ist der Mensch? Eine theologische Anthropologie, Freiburg – Basel – Wien 1994.
(42) Srov. tamtéž, str. 15n.
(43) Srov. tamtéž, str. 131-133.
(44) Srov. B. H. Reifenrath, Erziehung im Lichte des Ewigen. Die Pädagogik Edith Steins, Frankfurt am Main – Berlin – München 1985, str. 131n.
(45) Srov. E. Stein, Christliches Frauenleben, (v:) Die Frau, Freiburg 1959, str. 45.
(46) Srov. tamtéž, str. 138n.
(47) Srov. tamtéž, str. 136n.
(48) Srov. tamtéž, str. 180n.
(49) Srov. tamtéž, str. 46-51
(50) Srov. tamtéž, str. 51n.
(51) Srov. tamtéž, str. 46.
(52) Srov. tamtéž, str. 51-54.
(53) Srov. tamtéž, str. 54n. V Písmu svatém je srdce „středobodem lidského života, vnitřním pravidlem propůjčujícím tomuto životu jednotu. V srdci počínají myšlenky, úmysly, touhy, postoje a činy“ – J. Kudasiewicz, Chrystus odwołuje sie do „serca“. O Jana Pawła II teologii ciała, (v:) Jan Paweł II, Mężczyzną i niewiastą stvorzył ich, Lublin 1987, str. 141.
(54) Srov. E. Stein, Das Ethos der Frauenberufe, (v:) Die Frau, cit., str. 3n. Papež píše o jednostranném postupu, který může znamenat zánik vnímavosti vůči člověku. „V tom smyslu především naše doba očekává projevení onoho ‚tvůrčího ducha‘ ženy, který by zajistil citlivost pro člověka za všech okolností, prostě proto, že je člověk! Tedy proto, že ‚největší je láska‘ (1 Kor 13, 13)“. Jan Pavel II., Apoštolská exhortace Mulieris dignitatem, č. 30.
(55) Srov. C. Maccise, J. Ch. Chalmers, Verlieren, um zu gewinnen, (v:) Wandle den Weg dem Glanze zu“. Dokumentation zur Heiligsprechung von Edith Steinové am 11. Oktober 1998 in Rom, Speyer 1999, str. 46.
(56) Srov. A. Szychta, Kobieta wobec powołania Bożego, (v:) Św. Teresa Benedykta od Krzyźa (Edita Stein). Kobieta i Karmelitanka Bosa – patronką, Biblioteka Zeszytów Karmelitańskich č. 2, Poznań 2001, str. 16.
(57) Srov. A. Grzegorczyk, Nauka Edyty Stein o kobiecie wobec współczesnych tendencji feministycznych, (v:) Św. Teresa Benedykta od Krzyźa (Edyta Stein). Kobieta i Karmelitanka Bosa – patronką Europy, cit., Poznań 2001, str. 38.
(58) Srov. E. Stein, Der Eigenwert der Frau in seiner Bedeutung für das Leben des Volkes, (v:) Die Frau, cit., str. 208n.
(59) Srov. E. Stein, Das Ethos der Frauenberufe, cit., str. 4n.
(60) Srov. E. Stein, Der Eigenwert der Frau in seiner Bedeutung für das Leben des Volkes, cit., str. 210n. Srov. také E. Stein, Das Ethos der Frauenberufe, cit., str. 6.
(61) Srov. tamtéž, str. 15. „Člověk je osoba, a to muž a žena ve stejné míře. Oba totiž byli stvořeni k obrazu a podobě osobního Boha“. Jan Pavel II. Apoštolská exhortace Mulieris dignitatem, č. 6.
(62) Srov. J. I. Adamska, Sól ziemi. Rzecz o Edycie Stein, Poznań 1997, str. 58.
(63) Srov. E. Stein, Beruf des Mannes und der Frau nach Natur – und Gnadenordnung, (v:) Die Frau, cit., str. 17n.
(64) Srov. H. B. Gerl, Edith Stein und die Frauenfrage, (v:) Edith Stein. Leben, Philosophie, cit., str. 156.
(65) Srov. E. Stein, Beruf des Mannes…, cit., str. 28n.
(66) Srov. E. Stein, Das Ethos der Frauenberufe, cit., 12n.
(67) Srov. tamtéž, str. 3n.
(68) Srov. E. Stein, Probleme der Frauenbildung, (v:) Die Frau, cit., str. 138n. „Všeobecně se má za to, že žena je schopna víc než muž věnovat pozornost konkrétní osobě, kterou má před sebou a že mateřství ještě víc rozvíjí tuto schopnost.“ Jan Pavel II. Apoštolská exhortace Mulieris dignitatem, č. 18.
(69) Srov. E. Stein, Christliches Frauenleben, cit., 66n.
(70) Srov. tamtéž, str. 68n. Jan Pavel II. interpretuje biblickou formulaci „pomoc jemu rovnou“ také tím způsobem, že „žena má ‚pomáhat‘ muži a muž zase ženě především proto, že oba jsou ‚lidské osoby‘“. Jan Pavel II. Apoštolská exhortace Mulieris dignitatem, č. 7.
(71) Srov. E. Stein, Beruf des Mannes…, cit., str. 36n.
(72) Srov. E. Stein, Christliches Frauenleben, cit., str. 68n.
(73) Srov. H. B. Gerl, Edith Stein und die Frauenfrage, cit., str. 160-162.
(74) Srov. E. Stein, Probleme der Frauenbildung, cit., str. 106-108. „Jestliže Kristus spojil eucharistii při jejím ustanovení tak výslovně s kněžskou službou apoštolů, smíme se domnívat, že chtěl tímto způsobem vyjádřit vztah mezi mužem a ženou, mezi tím, co je ‚ženské‘, a tím, co je ‚mužské‘, vztah, který chtěl Bůh v tajemství stvoření i v tajemství vykoupení. Především v eucharistii se vyjadřuje svátostným způsobem vykupitelský úkon Krista-Snoubence vůči Snoubence církvi. To se stává zřetelným a jednoznačným, když svátostnou službu eucharistie, ve které kněz zosobňuje Krista, vykonává muž.“ Jan Pavel II., Apoštolská exhortace Mulieris dignitatem, č. 26.
(75) Srov. H. B. Gerl, Unerbittliches Licht. Edith Stein – Philosophie, Mystik, Leben, Meinz 1991, str. 62n. Jan Pavel II. v Apoštolském listu Ordinatio sacerdotalis potvrdil závazný a konečný charakter učení církve o nepřipuštění žen ke svátostnému kněžství. Srov. T. Borutka, Godność a posłannictwo kobiety, Kraków 1995, str. 41. Kdyby církev povolila tlaku zrušit rozdíly mezi muži a ženami při rozdělování služeb, zpronevěřila by se Kristu. Srov. A. J. Nowak, Kobieta kapłanem? Lublin 1993, str. 73.
(76) Srov. E. Stein, Beruf des Mannes…, cit., str. 42-44. „Panenství zasvěcení ženy nelze správně pochopit, neodvoláme-li se na manželskou lásku. Neboť v takové lásce se jedna osoba stává darem pro druhou.“ Jan Pavel II., Apoštolská exhortace Mulieris dignitatem, č. 20.
(77) Srov. tamtéž, str. 9.
(78) Srov. tamtéž, str. 10.
(79) Srov. W. Herbstrith, Edith Stein – ihrer Zeit voraus, (v:) Edith Stein, Jahrbuch, sv. 2, Das Weibliche, Würzburg 1996, str. 409.
(80) Srov. E. Stein, Das Ethos der Frauenberufe, cit., str. 7.
(81) Srov. E. Stein, Ganzheitliches Leben, Freiburg – Basel – Wien 1990, str. 164n.
(82) Srov. E. Stein, Grundlagen der Frauenbildung, (v:) Die Frau, cit., str. 73n.
(83) Srov. E. Stein, Grundlagen der Frauenbildung, cit.,str. 75n. E. J. Birkenbeil při zkoumání pedagogických myšlenek Edity Steinové dospěl k závěru, že v jejích pracích se setkává pedagogický erós s pedagogickou agapé. Tam, kde se přirozené touhy lásky ve vychovateli a vychovávaném spojují s energií Boží lásky, rodí se s novou silou, která pomáhá tam, kde pouhá lidská naděje klame“. Srov. E. J. Birkenbeil, Möglichkeit und Grenze einer Begegnung zwischen dem seit den Griechen proklamierten „pädagogischen Eros“ und der christlich motivierten „pädagogischen Agape“, (v:) „Vierteljahrsschrift für Wissenschaftliche Pädagogik“, 3/87.
(84) Srov. E. Stein, Christliches Frauenleben, cit., str. 56n.
(85) Srov. tamtéž, str. 60n.
(86) Srov. tamtéž, str. 62n.
(87) Srov. E. Stein, Grundlagen der Frauenbildung, cit., str. 82.
(88) Srov. Teresia a Matre Dei et s. Vultu, Edith Stein. Auf der Suche nach Gott, Kevelaer 1963, str. 103.
(89) Srov. H. B. Gerl, Edith Stein und die Frauenfrage, cit., str.167n.
(90) Srov. E. Stein, Probleme der Frauenbildung, cit., str. 109n.
(91) Srov. W. Herbstrith, Der geistige Weg Edith Steins, (v:) Edith Stein – eine grosse Glaubenszeugin, (red.) W. Herbstrith, Annweiler 1986, str. 29.
(92) Srov. E. Stein, Probleme der Frauenbildung, cit., str. 143n.
(93) Srov. tamtéž, str. 158-160.
(94) Srov. tamtéž, str. 164n.
(95) Srov. C. Maccise, J. Ch. Chalmers, Verlieren, um zu gewinnen, cit., str. 46.
(96) Srov. M. Platting, „Die Gewalt der nackten Minne“. Gedanken zur weiblichen Mystik, (v:) Edith Stein, Jahrbuch, sv. 2, cit., str. 114-123.
(97) Srov. F. Beer, Kobiety a doświadczenie mistyczne v Średniowieczu, Kraków 1996, str. 8.
(98) Srov. tamtéž, str. 125-132.
(99) Srov. tamtéž, str. 133n.
(100) Srov. J. I. Adamska, Sól ziemi…, cit., str. 86.
(101) Srov. A. Grzegorczyk, Nauka Edyty Stein o kobiecie, cit., str. 39n.
(102) Srov. U. T. Manshausen, Die Biographie der Edith Stein. Beispiel einer Mystagogie, (Europäische Hochschulschriften, Teologia XXIII), Frankfurt am Main – Bern – New York – Nancy 1984, str. 78-80.
(103) Srov. D. Wider, Kontemplacja objawieniem se Boha v milczeniu v ujęciu bł. Teresy Benedykty, (v:) Odkrywanie Boha. Święta Teresa Benedykta od Krzyźa. Edyta Stein (1891-1942). Kraków 1998, str. 85n.
(104) R. Bardzik, Obraz kobiety u Edyty Stein i dzisiaj, (v:) Szukając prawdy. Edyta Stein w kulturze polskiej, (red.) Anita Czarniecka – Stefańska, Wrocław 1998, str. 53.
(105) Srov. A. Grzegorczyk, Nauka Edyty Stein o kobiecie, cit., str. 49. „Učení Edity Steinové o ženě se vyhýbá léčkám moderního feminismu. Nejobecněji se zakládá na otřesení vztahu rovnováhy mezi podstatnými charakteristiky muže a ženy. Toto otřesení vede následně k chybě maskulinismu nebo také biologismu. Připodobňování ženy muži vede k feministickým mimikrám, které jsou svého druhu ochranným zbarvením pro dějinný a kulturní komplex žen ve vztahu k mužům. Naopak přehnané exponování rozdílů mezi přirozeností ženy a muže razí cestu prohlubující se válce pohlaví. Tento „polarizovaný“ otřes s sebou přináší všechny ostatní formy degenerace a vyznačuje celou škálu feministických léček.“ Tamtéž, str. 47.