Sedmý dopis
Ctihodná matko!
Moje modlitby – jakkoli jsou nepatrné – Tě neopustí. Slíbil jsem, že na Tebe budu v modlitbě pamatovat, a také to splním. Jak šťastní bychom byli, kdybychom našli poklad, o němž vypráví Písmo. Všechno ostatní pak pro nás ztratí cenu. Jak nevyčerpatelné je bohatství Písma! Čím víc v něm někdo kope a hledá, tím větší jsou drahocennosti, které tam najde. Kéž bychom v něm neustále hledali a rýžovali. Neochabujme a neustávejme, dokud poklad nenajdeme.
Nevím, co ze mne ještě bude. Je mi, jako by se na mne snášel nejhlubší pokoj a ten nejvyšší klid ducha, dokonce i ve spaní. Bez pocitu tohoto pokoje bych měl jen starost a trápení. Tímto klidem se však utěšuji dokonce i kvůli očistci.
Nevím, co se mnou Bůh ještě zamýšlí nebo co pro mne chystá. Jsem v tak nádherném, nepopsatelném klidu, že nemám strach z ničeho! Čeho bych se také měl bát, když jsem u něho a v Jeho přítomnosti se zdržuji, kolik jen mohu. Ať Ho velebí všechny věci! Amen. Váš
Poznámka: Text v dopisech přechází někdy z tykání do vykání a naopak.