Desátý dopis
28. března 1689
Ctihodná matko!
Přikládám zde odpověď na dopis, který jsem dostal od naší sestry… Prosím, odevzdej jí ji! Zdá se mi, že má hodně dobré vůle. Jen by chtěla kráčet kupředu rychleji než milost. Člověk se ale nemůže stát svatým najednou. Doporučuji ji Tvému vedení. Vůbec bychom si měli vzájemně víc pomáhat duchovním povzbuzením a ještě víc dobrým příkladem. Byl bych Ti vděčný, kdybych se o ní mohl čas od času od Tebe dozvědět, zda je horlivá a věrná Kristu.
Mysleme vždycky na to, že jediným obsahem našeho života může být jen toto: líbit se Bohu. Všechno ostatní je klam a marnivost. Oba teď vedeme duchovní život už víc než čtyřicet let. Využili jsme tohoto času k tomu, abychom milovali Boha a strávili jej zcela v Jeho službě? Svým slitováním a naším stavem nás povolal k tomu, abychom milovali jen Jeho. Pociťuji zahanbení a lítost, když pomyslím na to velké citelné požehnání, kterým mě Bůh až dosud zahrnoval, zvláště když uvážím, jak jsem těchto darů špatně používal a jak slabého pokroku jsem dosáhl na cestě zdokonalení.
Když nám Jeho slitování ponechává ještě trochu času, začněme zcela vážně. Musíme vykoupit čas, který jsme už ztratili, a vrátit se s velkou důvěrou na dno svého srdce, k Otci veškerého slitování. On je vždycky ochoten přijmout nás do své náruče. Zřekněme se velkomyslně všeho ostatního, co není On, zřekněme se zcela s lehkým srdcem a z čisté lásky k Němu! Zaslouží si nekonečně víc! Mysleme neustále na Něj! Vložme do Něj svou veškerou důvěru. Jistě přijmeme už brzy plnost Jeho milosti. S jeho pomocí dokážeme všechno, bez Něho nesvedeme nic. Co konáme bez Něho, je hřích.
Bez účinné a ustavičné Boží pomoci nemůžeme uniknout četným nebezpečím pozemského života. Proto bychom se měli neustále modlit! Ale jak se k Němu můžeme modlit, když nežijeme v Jeho přítomnosti? A jak můžeme přebývat v Jeho přítomnosti, nemyslíme-li na Něj častěji? A jak na Něho můžeme myslet častěji, když neusilujeme o to, abychom navykly své myšlenky na Něj a tak je posvětily? Mohla bys mi namítnout, že říkám stále totéž. Vím to. Ale je to prostě nejlepší a nejlehčí cesta, jak dospět k Bohu. Neznám lepší; nejdu jinou cestou; tuto cestu vždycky doporučuji. Než jsme schopni Boha milovat, musíme Jej poznat. Abychom Ho ale poznali, musíme na Něho častěji myslet. Když dospějeme k lásce, myslíme na Něj často, neboť: kde je náš poklad, tam je i naše srdce. Uvažuj o tom často, uvaž to dobře. Tvůj