První způsob zalévání: přemítavá meditace

(sv. Terezie od Ježíše, Kniha života, 12,2.3)

2. V tomto stavu může duše dělat mnoho úkonů, aby se rozhodla mnoho konat pro Boha a probouzet lásku, a jiných, aby pomohla růstu ctností ve shodě s tím, co říká jedna kniha, zvaná Umění sloužit Bohu, která je velmi dobrá a vhodná pro ty, kdo jsou v tomto stavu, neboť zde je činný rozum. Může se postavit před Krista a zvyknout si na něj a velice se zamilovat do jeho svatého lidství a mít jej stále s sebou a rozmlouvat s ním, prosit jej ohledně svých potřeb a stěžovat si mu na svá trápení, radovat se s ním ve svých útěchách a nezapomínat na něj kvůli nim, aniž by se při tom všem snažila o květnaté modlitby, nýbrž ať rozmlouvá slovy odpovídajícími jejím touhám a potřebě.
Je to výtečný způsob pokroku a to velmi zakrátko; a kdo se bude namáhat být stále v této vzácné společnosti a velmi ji využívat a opravdově oplácet láskou tomuto Pánu, kterému tolik dlužíme, toho považuji za pokročilého.
3. Proto si nemáme nic dělat z toho, že nepociťujeme zbožnost, jak jsem řekla, nýbrž děkovat Pánu, že nás nechává kráčet toužící jej uspokojit, i když jsou naše skutky slabé. Tento způsob nošení Krista s sebou prospívá všem stavům a je velmi jistým prostředkem, jak pokročit na prvním stupni modlitby a zakrátko dospět ke druhému, a pro pokročilé, aby kráčeli zajištěni proti nebezpečím, která jim může klást do cesty ďábel.

Překlad P. V. Kohut

Zpět