Modlitba

• Rozjímavá modlitba pro mne není nic jiného, než důvěrný vztah přátelství, častý rozhovor ,mezi čtyřma očima‘ s tím, od něhož víme, že nás miluje. Ž 8,5
• Naše původní řehole praví, že se máme stále modlit. Tato povinnost je ze všech nejdůležitější, a budeme-li ji plnit co nejlépe, budeme zachovávat i posty, kající úkony a mlčení, jak je řád přikazuje. Modlitba a změkčilost – to nejde dohromady. C 4,2
• Modlitba je úkonem lásky. A je to nesprávný názor, že není možné se modlit, když člověk nemá k dispozici čas a ústraní. Ž 7,12
• Jednejte s ním jako s Otcem, jako s Bratrem, jako s Učitelem, jako s Ženichem… Nebuďte tak prostoduché, abyste od něho nic nechtěly. Vždyť on je vaším Ženichem… berte ho za slovo! C 28,3
• Žádám vás jen, abyste se na něho dívaly. A kdo vám může zabránit, abyste k němu obracely oči své duše, třeba jen na okamžik, nemůžete-li víc? C 26,3
• Pán je tak obdivuhodný při odplatě, že nenechá bez odměny ani prosté pozvednutí očí, vykonané s myšlenkou na něho. C 23,3
• U toho, kdo se věnuje modlitbě, platí celý účet Pán; za trochu přemáhání mu dá tolik radosti, že se mu stane lehkým jakékoliv trápení. Ž 8,8
• Máte-li mluvit s tak velikým Pánem, jak se sluší, je na místě, abyste si uvědomily, kdo je ten, s nímž hovoříte, a kdo jste vy. C 22,1
• Není to úchvatná výměna dát mu svou lásku, abychom měly jeho? On může všechno, zatímco my dokážeme jen to, k čemu nás uschopní. C 16,10
• Jen on vás může pozvednout ke kontemplaci, a neodepře vám tento dar, jestliže uděláte, co je na vás a nezastavíte se na pochodu a dojdete až k cíli. C 25,4
• Dodávejme si odvahy, mé sestry, a protože trochu nebe na zemi můžeme zakoušet už nyní, prosme Pána, aby nám ukázal cestu a upevnil duši, v níž bychom dolovaly, až bychom objevily skrytý poklad, který máme v sobě. 5 H 1,2
• Není podstatné mnoho přemýšlet, nýbrž mnoho milovat, a proto máte dávat přednost těm věcem, které více podněcují k lásce. Láska k Bohu nespočívá v duchovních zalíbeních, nýbrž v tom, že jsme pevně rozhodnuty vyhovět mu ve všem, všemožně se snažit neurazit ho, modlit se za vzrůst cti a slávy jeho Syna a za vyvýšení katolické církve. 4 H 1,7
• Je dobré, abyste pracovaly a tím si vydělávaly na živobytí, ale zatímco tělo pracuje, duše ať se udržuje v klidu. C 34,4
• Musíme dokázat usebrat se, i když jsme hodně zaměstnané, neboť to velice prospívá, vzpomeneme-li si tu a tam, i když jen letmo, na Hosta, který v nás přebývá… C 29,5
• Mějme vytrvalou touhu po modlitbě a věnujme se jí, abychom měly sílu sloužit Pánu, a ne abychom si užívaly. 7 H 4,12
• Vzpomínka na naše hříchy a na ubohost naší přirozenosti je chléb, který nutno jíst se všemi pokrmy,i s těmi nejvybranějšími, neboť bez toho se nelze obejít. Ž 13,15
• Rozjímání zaměřené na poznání sama sebe se nesmí nikdy zanedbávat,… vždyť žádný stav modlitby není tak vznešený, aby v něm člověk necítil potřebu vracet se často k počátkům. Ž 13,15
• Ach Pane, všechny škody, jež utrpíme, pocházejí z toho, že nemáme oči upřeny na tebe. C 16,11
• Když se Pán vzdálí a dá nám to poznat řádnou vyprahlostí, tehdy je nám velkou pomocí, hledíme-li na obrazy toho, kterého milujeme. C 34,12
• Nedokáže-li některá rozjímat, ať se modlí ústně, ať čte, ať hovoří s Bohem…, avšak nikdy ať nepřipustí, aby se nevěnovala modlitbě celou stanovenou dobu. C 18,4
• Sotvaže jste přijaly Pána, zavřete tělesné oči a otevřete oči duše, abyste je upřely do hlubin svého srdce, kam sestoupil. C 34,12
• Dělejte Pánu dobrou společnost a neztrácejte tak krásnou příležitost jednat s ním o svých záležitostech, jaká se vám nabízí po svatém přijímání. C 34,10
• Radím všem, kdo se věnují modlitbě, a zvláště na počátku, aby se spřátelili a hovořili s osobami, pro něž je modlitba denním chlebem. I kdyby si jen vzájemně pomáhali modlitbou, bude to vždy velmi prospěšné, nehledě k mnoha jiným výhodám. Ž 7,20
• Kdo nemá učitele, který by ho naučil modlit, zvol si za vůdce tohoto slavného světce sv. Josefa a nezmýlí se. Ž 6, 8
• I když vaše modlitba prospívá celému světu, přesto na to nemyslete, nýbrž spokojte se s tím, aby prospívala těm, jež žijí s vámi a jimž jste také více zavázány. 7 H 4,14
• Zakouším pronikavou trýzeň, když uvažuji o velkých potřebách církve, takže se mi to zdá nedůstojné trápit se kvůli něčemu jinému. A proto se mnoho modlím za učené lidi, neboť dobře vím, že je užitečnější jedna zcela dokonalá duše a zapálená ryzí láskou k Bohu než mnoho vlažných. R 3,8

Zpět