Sv. Terezie od Ježíše (1515 – 1582)

Katecheze Benedikta XVI. při generální audienci 2. února 2011

Drazí bratři a sestry! V souboru katechezí, které jsem chtěl věnovat církevním Otcům a velkým postavám teologů a žen středověku, jsem měl možnost zastavit se také u některých světců a světic, kteří byli pro svou vynikající nauku prohlášeni za učitele církve. Dnes bych chtěl zahájit krátkou sérii setkání k doplnění a představení učitelů církve. Začnu světicí, která představuje jeden z vrcholů křesťanské spirituality své doby: svatou Terezií z Avily (od Ježíše). Narodila se v Avile roku 1515 a jmenovala se Terezie Ahumada. Ve své autobiografii se sama zmiňuje o některých zvláštnostech svého dětství: o zrození „z rodičů ctnostných a bohabojných“, o životě v početné rodině s devíti bratry a dvěma sestrami. Již jako dítě, ani ne devítiletá, měla možnost číst životopisy některých mučedníků, které v ní vyvolaly touhu po mučednictví do té míry, že si vymyslela krátký útěk z domova, aby umřela jako mučednice a vstoupila do nebe (srov. Život 1,4). „Chci vidět Boha,“ říká maličká rodičům. Za několik let bude promlouvat o své četbě z dětství a prohlásí, že objevila pravdu, která obsahuje dva základní principy: na jedné straně „skutečnost, že všechno, co patří ke zdejšímu světu, pomine“, a na druhé straně „jen Bůh je navždy, navždy, navždy“, téma, které se vrací v proslulé básni: „Nic se neznepokojuj, o nic se nestrachuj; všechno pomine. Bůh se nemění; trpělivost všechno získá; kdo má v srdci Boha, tomu nic neschází. Sám Bůh stačí!“ Když jí jako dvanáctileté zemřela matka, prosí Nejsvětější Pannu, aby se stala její Matkou (srov. Život 1,7).

Reformátorka Karmelu
Dílo učitelky církve
Trvale platný odkaz

Zpět