3. Text tereziánského Pamfletu
Konečně tedy předkládám vlastní text Vejamenu či Pamfletu, a to jak v originálním znění, tak ve vlastním překladu do češtiny. Nakolik je mi známo, je to poprvé, co je toto dílko publikováno vcelku v naší mateřštině. (63) Španělský text uvádím v moderním přepisu po vzoru kritických vydání souborného díla světice, (64) nejde tedy o přesnou transkripci poněkud porušeného rukopisu, který se nachází v Klášteře svatého Josefa bosých karmelitek v Guadalajaře. Tento rukopis byl v průběhu dějin rozdělen na několik částí, a proto dnes již neobsahuje původní podnadpisy (až na výjimku části věnované páteru Juliánovi); (65) tuto skutečnost zde naznačuji tím, že rekonstrukci podnadpisů uvádím v hranatých závorkách.
V překladu se snažím držet španělské předlohy co nejdoslovněji, když to však vyžaduje kontext, vkládám do textu vysvětlující slova v závorkách, které, jak to lze ostatně snadno zjistit ze španělského přepisu, se v originálním textu vůbec nevyskytují. Doufám, že se mi obsah i formu tohoto dílka podařilo přiblížit věrně i čtivě.
Samotný text nedoprovázím žádnými poznámkami, neboť po něm následuje krátký komentář, který umožňuje uvést vše, co by se jinak určitě muselo objevit v poznámkovém aparátu k samotnému textu.
| JHS. 1. Si la obediencia no me forzara, cierto yo no respondiera ni admitiera la judicatura por algunas razones, aunque no por la que dicen las hermanas de acá, que es entrar mi hermano entre los opositores, que parece la afición ha de hacer torcer la justicia; porque a todos los quiero mucho, como quien me ha ayudado a llevar mis trabajos, que mi hermano vino al fin de beber el cáliz, aunque le ha alcanzado alguna parte, y alcanzará más, con el favor del Señor. El me dé gracia para que no diga algo que merezca denuncien en la Inquisición, según está la cabeza de las muchas cartas y negocios que he escrito desde anoche acá. Mas la obediencia todo lo puede, y así haré lo que vuestra señoría manda, bien o mal. Deseo he tenido de holgarme un rato con los papeles y no ha habido remedio. |
JHS. 1. Kdyby mě poslušnost nenutila, určitě bych neodpověděla, ani nepřipustila jakékoliv posuzování, a to hned z několika důvodů, třebaže ne proto, jak to říkají sestry odtud, že je mezi soupeři i můj bratr, takže to vypadá, že by náklonnost měla uškodit spravedlnosti; nýbrž proto, že je všechny mám velmi ráda jako ty, kdo mi velmi pomohli nést má strádání, a můj bratr přijel až na konci kalicha, třebaže i jej postihl určitý podíl, a ještě ho s přízní Páně postihne. Ten ať mi dá milost, abych neřekla něco, co by si zasloužilo, aby mě udali u Inkvizice, neboť mě velmi bolí hlava z mnoha dopisů a záležitostí, které jsem tady od včerejší noci musela vyřídit. Avšak poslušnost všechno zmůže, a tak udělám, co mi Vaše milost přikazuje, ať (to bude) dobře nebo zle. Měla jsem touhu se těmi papíry pobavit trochu déle, ale nebylo zbytí. |
|
| [De Francisco de Salcedo] 2. A lo que parece, el mote es del Esposo de nuestras almas, que dice: búscate en Mí. Pues señal es que yerra el señor Francisco de Salcedo en poner tanto que Dios está en todas las cosas, que El sabedor es que está en todas las cosas. 3. También dice mucho de entendimiento y de unión. Ya se sabe que en la unión no obra el entendimiento; pues si no obra, ¿cómo ha de buscar? Aquello que dice de David: oiré lo que habla Dios en mí, me contentó mucho, porque esto de paz en las potencias es mucho de estimar, que entiendo por el pueblo. Mas no tengo intención de decir de cosa bien de cuanto han dicho; y así digo que no viene bien, porque no dice la letra que oyamos, sino que busquemos. 4. Y lo peor de todo es, que si no se desdice, habré de denunciar de él a la Inquisición, que está cerca. Porque después de venir todo el papel diciendo: esto es dicho de San Pablo y del Espíritu Santo, dice que ha firmado necedades. Venga luego la enmienda; si no, verá lo que pasa. |
[K tomu, co napsal Francisco de Salcedo] 2. Jak se zdá, výrok, o který jde, je od Snoubence našich duší, který říká: Hledej sebe ve mně. Je tedy známkou toho, že se mýlí pan Francisco de Salcedo, když tolik zdůrazňuje, že Bůh je ve všech věcech, neboť On ví, že je ve všech věcech 3. Říká také mnoho o rozumu a sjednocení. Ale ví se, že ve sjednocení rozum nepracuje: jestliže tedy nepracuje, jak má hledat? To, co říká David: Budu naslouchat tomu, co říká Bůh ve mně, mě velice potěšilo, neboť toho o pokoji v mohutnostech je třeba si velmi vážit, jak (alespoň) rozumím tomu, co míní oním lidem. Avšak nemám v úmyslu mluvit o tom, co řekli dobře; a tak říkám jen, že se to nehodí, neboť ten výrok nepraví, abychom naslouchali, nýbrž abychom hledali. 4. A to nejhorší ze všeho je, že pokud to neodvolá, budu jej muset žalovat u Inkvizice, která je blízko. Neboť poté, co popsal celý list tím, že říká: to řekl svatý Pavel a (to zase) Duch svatý, uvádí, že podepsal pošetilosti. Ať se zjedná náprava; pokud k ní nedojde, uvidí, co se mu stane. |
|
| Del P. Julián de Avila 5. Comenzó bien y acabó mal; y así no se le ha de dar la gloria, porque aquí no le piden que diga de la luz increada ni creada cómo se junta, sino que nos busquemos en Dios. Ni le preguntamos lo que siente un alma cuando está tan junta con su Creador; y si está unida con él, ¿cómo tiene parecer de si diferencia o no? Pues no hay allí entendimiento para esas disputas, pienso yo; porque si le hubiera, bien se pudiera entender la diferencia que hay entre el Creador y la creatura. También dice: “cuando está apurada”. Creo yo que no bastan aquí virtudes ni apuración; porque es cosa sobrenatural y dala Dios a quien quiere; y si algo dispone, es el amor. Mas yo le perdono sus yerros, porque no fue tan largo como mi padre fray Juan de la Cruz. |
K tomu, co napsal P. Julián z Avily 5. Začal dobře a skončil špatně; a tak mu nepřísluší sláva, neboť zde se jej nežádá, aby mluvil o nestvořeném ani o stvořeném světle, jak se spojují, nýbrž abychom se hledali v Bohu. Ani se jej neptáme, co cítí duše, když je tak spojena se svým Stvořitelem; a je-li sjednocená s ním, jak si má uvědomovat svou rozdílnost nebo ne? Neboť si myslím, že zde rozum není kvůli takovým disputacím, protože kdyby byl, mohl by správně rozumět rozdílu mezi Stvořitelem a tvorem. Také říká: „Když je očištěna“. Já se domnívám, že tady nestačí ctnosti ani očištění; neboť jde o nadpřirozenou věc danou Bohem tomu, komu ji chce dát; a jestliže k tomu něco disponuje, pak je to láska. Avšak odpouštím mu jeho omyly, neboť se nerozepsal tak zeširoka jako můj otec bratr Jan od Kříže. |
|
| [Del padre fray Juan de la Cruz] 6. Harto buena doctrina dice en su respuesta para quien quisiere hacer los Ejercicios que hacen en la Compañía de Jesús, mas no para nuestro propósito. ¡Caro costaría si no pudiésemos buscar a Dios sino cuando estuviésemos muertos al mundo! No, le estaba la Magdalena, ni la Samaritana, ni la Cananea, cuando le hallaron. También trata mucho de hacerse una misma cosa con Dios en unión; y cuando esto viene a ser, y Dios hace esta merced al alma, no dirá que le busque, pues ya le ha hallado. 7. Dios me libre de gente tan espiritual que todo lo quieren hacer contemplación perfecta, dé do diere. Con todo, los agradecemos el habernos tan bien dado a entender lo que no preguntamos. Por eso es bien hablar siempre de Dios, que de donde no pensamos nos viene el provecho; |
[K tomu, co napsal otec bratr Jan od Kříže] 6. Ve své odpovědi předkládá velmi dobrou nauku pro toho, kdo by chtěl konat cvičení, jak to dělají v Tovaryšstvu Ježíšovu, avšak ne pro naši věc. Moc by nás to stálo, kdybychom nemohli hledat Boha dříve, než bychom umřeli světu! Neodumřela mu Magdaléna ani samaritánka ani kananejská žena, když ho nalezly. Také pojednává mnoho o tom, že je třeba stát se jedno s Bohem ve sjednocení; a když se tak stane a Bůh způsobí duši tuto milost, neřekne jí, aby ho hledala, neboť ho už nalezla. 7. Ať mě Bůh vysvobodí od lidí tak duchovních, kteří ze všeho chtějí stůj co stůj udělat dokonalou kontemplaci! Přesto mu děkujeme, že nám dal tak dobře na srozuměnou, nač jsme se ho (vůbec) neptali. Neboť je dobré stále mluvit o Bohu, poněvadž nám vzchází prospěch, odkud bychom ho nečekali; |
|
| [Del señor Lorenzo de Cepeda] 8. como ha sido del Señor Lorenzo de Cepeda, a quien agradecemos mucho sus coplas y respuesta; que si ha dicho más que entiende, por la recreación que nos ha dado con ellas, le perdonamos la poca humildad en meterse en cosas tan subidas, como dice en su respuesta; y por el buen consejo que da de que tengan quieta oración, ¡como si fuese en su mano!, sin pedírsele: ya sabe la pena a que se obliga el que hace esto. ¡Plegue a Dios se le pegue algo de estar junto a la miel, que harto consuelo me da, aunque veo que tuvo harta razón de correrse! Aquí no se puede juzgar mejoría, pues en todo hay falta sin hacer injusticia. |
[K tomu, co napsal pan Lorenzo de Cepeda] 8. jak tomu bylo u pana Lorenza de Cepedy, jemuž velmi děkujeme za jeho popěvky a odpověď; neboť řekl-li víc, než čemu rozumí, (již) pro skutečnost, že nám tím umožnil se jimi trochu pobavit, mu odpouštíme jeho nedostatek pokory, když se pustil do věcí tak vznešených, jak to sám přiznává ve své odpovědi; a také (mu odpouštíme) pro dobrou radu, kterou dává – aniž se o ni kdo prosil – totiž, aby si (lidé) podrželi modlitbu klidu, jako kdyby ta byla v jejich rukou! Už zná trápení, k němuž se nutí ten, kdo to dělá. Kéž se líbí Bohu, aby se na něj přilepilo alespoň trochu medu, kterému je tak blízko, což mi dává velkou útěchu, třebaže vidím, že měl dobrý důvod (k tomu), aby se rděl. Zde není možné posoudit, kdo je lepší, aniž by se komukoli křivdilo, neboť ve všem jsou chyby. |
|
|
[Recomendación a don Alvaro] Teresa de Jesús |
[Doporučení donu Alvarovi] Terezie od Ježíše. |