Od fatalismu k odpovědnosti Božích synů a dcer
16. Proti „pozvání“ ke smrti, které na Boha pohlíží jako na mocného a hrůzu vzbuzujícího Stvořitele, staví Ježíš pozvání k životu, které zjevuje Boha jako Otce, který je zároveň matkou, a který je dalek toho, aby nám vnucoval nějaký osud; pomáhá nám, abychom překonali fatalismus a cítili se jako odpovědní spolupracovníci. Vztah k Bohu života je, podle Ježíše, vztah lásky a důvěry.
17. Tvář Otce, kterou nám Ježíš zjevil, je životní osou věřícího a stává se středem jeho existence. Tento Ježíšův Bůh je Bůh, který bere vážně naši svobodu. Neznámý Bůh, který se zjevuje ve svém vtěleném Synu a působením Svatého Ducha ničí všechny naše modly. Bůh, který je vždy větší, a je jediným základem naší existence.
18. Když vycházíme z tohoto obrazu Boha našeho Pána Ježíše Krista, můžeme dát souhlas životu ve všech jeho dimenzích.