Od egoistického používání dober ke sdílení
24. V Ježíšově pozvání k životu se mění vztah k věcem. Jsme pozváni, abychom od jejich pouhého užívání (které nás odcizuje a zotročuje a přivádí nás k tomu, že utiskujeme druhé a vystavujeme je situaci smrti) přešli k používání ve svobodě a především k dělení se s druhými ve společnosti, kde má existovat lidskost a spravedlnost pro všechny. Pro Ježíše byly věci místem setkání s Bohem a s bratry a sestrami; prostředkem sdílení a společenství mezi lidmi.
25. Ježíšovo náboženské poselství v sobě obsahuje sociální důsledky, které podobně jako pramen života ústí v nasazení pro spravedlnost. Zde se ukazuje společenská a sociální dimenze přikázání lásky. Ježíš hlásal Boží království jako obraz života, a to v sobě nese důsledky pro struktury lidského soužití. Když se tyto struktury zakládají na nespravedlnosti a útisku, proměňují se v nástroje smrti. Ježíšovo učení na to mocně upozorňuje, přísně napomíná a volá k nasazení pro spravedlnost, která vede k životu.