Velké objevy malé Terezie

Marian Zawada OCD

1. října 1997 je sté výročí úmrtí Terezie z Lisieux, „největší světice našich dob“ (sv. Pius X.). Francouzská biskupská konference přišla roku 1991 oficiálně s rozhodnutím přiznat světici titul učitelky církve. Nyní s řádem bosých karmelitánů organizuje jubileum.
Určitě budeme překvapeni, sáhneme-li po díle Terezie z Lisieux. Čekali jsme, že nalezneme sentimentální nebo snad i banální výlevy mladé řeholnice, ale setkali jsme se se zralým, hlubokým myšlením. Hovoříme-li dnes o Terezii, znamená to učit se z Kristova života té situaci, kdy jako chlapec na prahu své rituální dospělosti usedá mezi učiteli. Vzbuzuje úžas, že dítě je plné moudrosti a poučuje dospělé, v hloubi našeho srdce sází něco tak jemného jako plátek růže. Terezie ví, proč se to může podařit: poněvadž se Bůh stal malým dítětem, může se ona stát velkou. Ano! Její malá cesta, její láska tryská právě z tohoto objevu: neobjevila vlastní malost, objevila Boží malost. Díky takové noci, jako je noc Božího narození, se ona může stát královnou. Tuto odhalenou Boží malost, jež nemá hranic, chce poslouchat.

Svatost vybudovaná z tužeb
Malé učiněné velkým
Nebe vpletené v zem
Pospolu s hříšníky

Zpět