Kněžství ženy podle Steinové
Nad kněžstvím ženy se filosofka Edith Steinová zamýšlí nejprve v souvislosti se zprávami Písma svatého o chování Pána Ježíše k ženám. (6) Konstatuje, že Ježíš přijímal od žen službu lásky, ale kněžskou službou (rozumí se službou odpovídající službě jeho učedníků) je nepověřoval. Nepropůjčil ji ani své Matce, Panně Marii, Královně apoštolů, která byla ve své dokonalosti a plnosti milosti vyzdvižena nad celé lidstvo. Další skutečnost, kterou Steinová zkoumá v souvislosti s danou otázkou, je praxe prvotní církve. (7) V ní nachází rozmanitou charitativní službu žen v obcích, výraznou apoštolskou působnost vyznavaček a mučednic, liturgické zasvěcení panen a také církevní úřad diakonátu žen s vlastním svěcením. (8) Kněžskou službu žen ovšem ani tady nenachází. V dalším vývoji pak sleduje vytlačení žen z těchto činností a postupný úpadek jejich církevněprávního postavení, zřejmě pod vlivem římských právních představ. (9) Ve své současnosti zaznamenává změnu ve značném úsilí o ženské síly pro církevněcharitativní práci a duchovní péči. Ze strany žen získávají tyto tendence také podobu touhy po zasvěceném církevním úřadu. Na tomto místě Steinová připouští, že jednou budou tyto touhy naplněny. Připouští rovněž domněnku, že by toto rozhodnutí mohlo být prvním krokem ke kněžskému svěcení žen. Z dogmatického hlediska se jí nejeví, že by existovaly překážky pro svěcení žen, nicméně nachází z věcného hlediska jak důvody pro tento krok, tak důvody proti němu. (10) Proti mluví zejména celá tradice od prvotních dob až do její současnosti. Zásadní důvod spatřuje zejména ve skutečnosti, že Kristus přišel na zemi jako lidský Syn. Muž je tedy prvním stvořením, které bylo učiněno podle Božího obrazu ve výlučném smyslu. Z této skutečnosti odvozuje fakt, že Kristus vybral jako své zástupce na zemi jen muže, pokud jde o kněžskou službu. Výlučné postavení muže v osobě Krista Steinová vyvažuje postavením ženy v osobě Panny Marie, s níž se Bůh spojil tak těsným způsobem jako s žádnou jinou bytostí na zemi. Tímto faktem Steinová vysvětluje výlučné postavení Panny Marie v církvi a také povolání žen k niternému sjednocení s Bohem, k tomu, aby byly posly jeho lásky, zvěstovatelkami jeho vůle králům, aby připravovaly jeho panství v srdcích lidí. Pro ženu vyzdvihuje Steinová jako nejvyšší povolání být „sponsa Christi“. (11)
Za ideál lidské dokonalosti (pro muže i pro ženu, pro osobu v jakémkoliv životním stavu) pokládá Steinová Krista. K jeho následování je povolán každý. V něm jsou zrušeny všechny jednostrannosti a nedostatky lidské přirozenosti, sjednoceny přednosti přirozenosti mužské a ženské. Z hlediska věřících lidí to znamená, že se mu člověk stává více podobným, když postupuje na duchovní cestě. To v žádném případě neznamená překračování hranic lidské přirozenosti (mužské a ženské) svévolným způsobem, ale zároveň je to vysvětlením faktu, že se u zvláště duchovně pokročilých mužů a žen vyskytují také vlastnosti, které jsou typické spíše pro opačné pohlaví. (12)