Shrnutí

Zásadní momenty spirituality svaté Terezie Benedikty, které jsme právě nastínili, nám umožňují vystihnout její charakteristické rysy.
Spiritualita naší světice je veskrze katolická a v první polovině dvacátého století vycházela z francouzské duchovní školy, nazvané též berulliánská či sulpiciánská, která hlásala přilnutí k Ježíši Kristu. Ve dvacátých letech dvacátého století, tedy v období Editina obrácení, k ní patřili někteří jezuité, dominikáni a benediktini. (50) Na Karmelu, se kterým se setkala ještě před křtem a kam později vstoupila, nalézala stejnou orientaci u svaté Terezie od Ježíše – tajemství Božího lidství; u svatého Jana od Kříže – pobídku, aby měla neustále před očima Ježíše, který je Snoubencem duší; u svaté Terezie od Dítěte Ježíše, aby konala všechno pro Ježíše. Její spiritualita se tedy zaměřuje na Ježíše Krista; a to láskou snoubeneckou, vykupitelskou a láskou zástupné oběti.
Zároveň je její spiritualita trinitární. Terezie Benedikta to vyjádřila slovy mešní formule, která uzavírá eucharistickou modlitbu: „Skrze Něho a s Ním a v Něm je Tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče Všemohoucí, v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.“ A dodává: „Všechna Boží sláva je v Kristu, s Ním a v Něm. Skrze Krista, protože jedině díky Němu má člověk přístup k Otci, zatímco On sám, tedy Bohočlověk, a Jeho spásné dílo oslavuje Otce tím nejdokonalejším způsobem.“ (51) Z kristocentrické a kristoformické spirituality vyplývá i eklesiální rys její spirituality. Ježíš je Tvůrcem a Hlavou tajemného těla, jehož údem je i ona, a proto se za ně cítí zodpovědná.
Je to ryze karmelitánská spiritualita, kterou ona ještě více obohatí. Jistě žije duchem sv. Terezie od Ježíše po celý svůj život – vždyť je karmelitkou od okamžiku svého obrácení. Na Karmelu vede věrně životní způsob zavedený svatou Terezií a svatým Janem od Kříže, a ten jí také nejlépe vyhovuje. Tyto dvě spirituality se vzájemně doplňují. Své rostoucí nadšení pro svatého Jana od Kříže později promítne do díla Věda Kříže. O něco méně prostoru věnuje ve svých dílech svaté Terezii od Ježíše. O nalezení svého místa na Karmelu napíše: „Vždycky jsem tušila, že pro mě Pán uchoval na Karmelu něco, co mohu nalézt jedině tam.“ (52)
Zvláštní pozornost zasluhuje její spiritualita zástupné oběti. V jejím vztahu s Bohem je čímsi zvláštním. Charakter zástupné oběti je na Karmelu velmi výrazný. Svatá Terezie od Ježíše orientovala svůj obnovený Karmel na církev a odevzdala jej do služeb církvi, především za kněze, a to přísností karmelitánské klauzury, odříkáním, modlitbou a kontemplací. Svatá Terezie od Dítěte Ježíše, které si svatá Terezie Benedikta nesmírně vážila, se odevzdala Milosrdné Lásce, což je zapotřebí vnímat v souvislosti s tím, že Terezie nalezla své místo v církvi: „V srdci církve budu láskou.“ (53) U svaté Terezie Benedikty má odevzdání se Bohu podobu zástupné oběti, která jednoznačně vyplňuje poslední roky jejího života. Není to pouhá modlitba za církev a za svět, nýbrž zadostiučinění za svět a především za vlastní národ prostřednictvím vědomého spojení s Ježíšovou zástupnou obětí na kříži: sjednocuje se s Ježíšem v jediné oběti.

Přeloženo s laskavým svolením
krakovské provincie bosých karmelitánů
přeložila Jindra Hubková

Zpět na úvod

Poznámky pod čarou:

(1) Pojem vychází z: A. Matanic, Spiritualità, (v:) DS. 2, str. 1778, sl. 2.
(2) Terezie Renata od Ducha svatého, Edita Steinová, filosofka a karmelitka, Paris 1973, str. 61.
(3) Il volto di Edith Stein, (v:) Edith Stein vita e testimonianca, a cura di Wattraud Herbstruth, Roma 1987, str. 154.
(4) F. Wetter, Edita Steinová, povolání k pravdě…, Wrocław 1991, str. 18.
(5) Srov. Jan Pavel II., Homilie při blahořečení, (v:) Autoportret Edyty Stein w jej twórczości, Poznań 1999, str. 260.
(6) Tamtéž.
(7) Srov. Terezie Renata od Ducha svatého, Edita Steinová…, cit., str. 54-55.
(8) Srov. J. I. Adamska, Blahoslavená Edita Steinová, Kraków 1998, str. 48.
(9) F. Wetter, Edita Steinová…, cit., str. 23-24.
(10) Srov. Terezie Renata od Ducha Svatého, Edita Steinová…, dz. cit., s. 76 ns.
(11) Srov. tamtéž, s. 64 ns.
(12) Srov. Il volto di…, cit., str. 158.
(13) E. Stein, Kształtowanie życia w duchu świętej Elżbiety z Turyngii, (v:) Autoportret, cit., str. 182-195.
(14) V: Z własnej głębi, Kraków 1978, sv. 2
(15) Citát z: Terezie Renata od Ducha svatého, Edita Steinová, dz. cit., s. 61.
(16) F. Wetter, Edita Steinová…, dz. cit., str. 38. Uvádí tam Editina slova: „Karmel byl už takřka dvanáct let mým cílem“.
(17) Srov. J. I. Adamska, Blahoslavená Edita…, cit., str. 31.
(18) Srov. F. Wetter, Edita Steinová…, cit., str. 23.
(19) Srov. Jan Pavel II., Homilia…, cit., str. 266.
(20) Srov. E. Stein, Zadanie kobiety – wkorzeniać młodzież w Kościół, (v:) Kobieta i jej zadanie według natury i łaski, Tczew-Pelplin 1999, str. 232.
(21) Jan Pavel II., Homilia…, cit., str. 259.
(22) Srov. E. Stein, Tajemství Božího narození, (v:) Autoportrét, cit., str. 53.
(23) W: Autoportrét, cit., str. 43-45.
(24) E. Stein, Kristovo mystické tělo, (v:) Autoportrét, cit., str. 46.
(25) Tamtéž, str. 50.
(26) Srov. E. Stein, Hody Beránka, (v:) Autoportrét, cit., str. 206.
(27) Srov. Myšlenky Edity Steinové na každý den, Verbinum 1995, 17, 1.
(28) Srov. E. Stein, Kristovo mystické tělo, cit., str. 52.
(29) Srov. tamtéž, str. 48-51.
(30) F. Wetter, Edita Steinová…, cit., str. 45.
(31) E. Stein, Kristovo mystické tělo, cit., str. 51.
(32) Srov. Myšlenky Edity Steinové, cit., 5, 4; 24, 4; 17, 6.
(33) Srov. E. Stein, Eucharistická výchova, (v:) Autoportrét, cit., str. 55.
(34) Srov. tamtéž, str. 56.
(35) Způsoby, jak dosáhnout vnitřního ztišení: E. Stein, Z vlastní hlubiny, sv. 2, str. 16-17.
(36) J. I. Adamska, Blahoslavená Edita…, cit., str. 119.
(37) Jan Pavel II., Homilie…, cit., str. 261.
(38) J. I. Adamska, Blahoslavená Edita… cit., str. 121.
(39) F. Wetter, Edita Steinová…, cit., str. 53.
(40) Srov. J. I. Adamska, Blahoslavená Edita…, cit., str. 133.
(41) Srov. E. Stein, Hod Beránkův, (v:) Z vlastní hlubiny, sv. 2, str. 158-160.
(42) Nejbližší obsahy budou vycházet z: Myšlenky Edity Steinové na každý den, Verbinum 1995. Poznámky budou v textu. Podle autora udávají den a měsíc.
(43) Jan Pavel II., Homilie při kanonizaci, (v:) Autoportrét…, cit., str. 269.
(44) Jan Pavel II., Homilie při blahořečení, cit., str. 258.
(45) E. Stein, Snoubenka Beránkova, (v:) Autoportrét, cit., str. 199.
(46) Srov. E. Stein, Hod Beránkův, cit., str. 155-156.
(47) Terezie Renata od Ducha svatého, Edita Steinová…, cit., str. 199: Dopis je datován: Neděle Umučení Páně, 26. III.1939.
(48) Jan Pavel II., Homilie při blahořečení, cit., str. 257.
(49) Srov. Jan Pavel II., Homilie při svatořečení, cit., str. 266.
(50) Viz J. Misiurek, Francuska duchowość, (v:) Leksykon duchowości katolickiej, Lublin 2002, str. 292.
(51) E. Stein, Modlitba církve, (v:) Autoportrét, cit., str. 26.
(52) Citát z: Terezie Renata od Ducha svatého, Edita Steinová…, cit., str. 121.
(53) Sv. Terezie od Dítěte Ježíše, Spisy, sv. 1, Kraków 1971, str. 255.