Květ Svaté země
Mons. Giacomo Giuseppe Beltritti
Pastýřský list, jímž jeruzalémský patriarcha, mons. Giacomo Beltritti, oznamoval nadcházející blahořečení sestry Marie od Ukřižovaného Ježíše. Nastiňuje v něm duchovní profil budoucí blahoslavené a představuje její život, charismata a ctnosti.
Jeruzalém, 15. srpna 1983
Zřídka se stává, abychom se v životech jednotlivých svatých setkali u jedné osoby s tolika charismaty pohromadě, jak je nacházíme u sestry Marie od Ukřižovaného Ježíše. Ta, která byla z lidského pohledu nevzdělaná a která se ve své veliké pokoře nazývala „malé nic“, byla vybrána Bohem, aby ukázala jeho moudrost a jeho všemohoucnost.
V životě Mariam Baouardyové je možné od dětství zaznamenat zvláštní Boží zásahy. S každým přibývajícím rokem jejího života byly stále zřejmější. Od okamžiku, kdy se zasvětila Bohu, stal se život sestry Marie explozí mimořádných jevů a charismat. Vzpomeňme zde ty hlavní.
Stigmata
Sestra Marie dovršila dvacet let; bylo to krátce po vstupu do postulátu u sester svatého Josefa, když jednoho srpnového večera roku 1856, zatímco se modlila před Nejsvětější svátostí, spatřila ve vytržení Božského Spasitele s krvácejícíma rukama, nohama, hlavou a bokem. Zaslechla, jak si stěžuje své Matce, jež byla u jeho nohou: „Můj Otec je tolik urážen!“ Slyšela, jak svatá Panna prosí za hříšníky, a v poryvu lásky a horlivosti se i sestra Marie vrhla k Ježíšovým nohám a řekla: „Můj Spasiteli, dejte mi, prosím, všechna tato utrpení, ale hříšníkům prokažte milosrdenství.“
Po skončení extáze pocítila Marie živou bolest v pravém boku a všimla si, že tam má hlubokou ránu, z níž vytékala krev. O sedm měsíců později obdržela také stigmata na rukou a nohou, zatímco její čelo vypadalo, jako by je měla opásané krvavou korunou.
Od tohoto okamžiku bude sestra Marie po celý život nosit znamení Kristova utrpení a bude na něm mít osobní podíl pro spásu hříšníků.
Probodení srdce
Je spíše velmi zřídkavým jevem v životě svatých a zpravidla nebývá uděleno leč těm, kdo již mají stigmata a jsou napojeni na bolesti Kristova utrpení. Spočívá ve fyzickém poranění srdce, doprovázeném krvácením a silnými bolestmi. Tyto bolesti jsou však často tlumeny velkými duchovními útěchami.
V životě svaté Terezie z Avily, reformátorky Karmelu, se můžeme dočíst, že měla toto probodení srdce. Stejné výsady se dostalo také její duchovní dceři, sestře Marii od Ukřižovaného Ježíše.
Když jí bylo ihned po její smrti na vlastní výslovnou žádost vyňato srdce, bylo zjištěno, že mělo široké zranění, jakoby způsobené kopím.
Vytržení
V životech svatých se o nich mluví často. Spočívají ve dvojím hnutí: duše, puzená náhlým božským osvícením, ztrácí schopnost užívat vnější smysly a je zcela pohlcena Bohem.
Mariam Baouardyová prožívala extatické stavy po celý svůj život. Již od dětství byla překvapována krátkými extázemi doma, na zahradě nebo v kostele. K těmto vytržením docházelo také později za její služby v Bejrútu a v Marseille. Tyto jevy se staly častými především po jejím vstupu do řádu, sestra Marie bude upadat do extází v kapli, při rekreacích, v dormitáři. Lze říci, že po jejím pobytu v Mangalore se extáze staly každodenní záležitostí. Tato vytržení byla kratší či delší a během nich někdy řeholnice odhalovala, co jí Pán sděloval. Po skončení extáze pravidelně nabývala vědomí, jako by se nic nestalo.
Zjevení
Sestra Marie se často těšila i nebeským zjevením. Nejčastěji to byla zjevení Božského Spasitele, jeho nejsvětější Matky a svatého Josefa. Občas se jí zjevovali andělé a častěji pak její nejmilejší světci: svatá Terezie z Avily, svatý Jan od Kříže, svatá Markéta Marie Alacoque. Jeden světec, který ji byl zvlášť drahý, svatý Eliáš, se jí zjevil na Karmelu v Pau 20. července 1867.
Proroctví
Narozena ve vlasti proroků, byla sestra Marie obdařena od Boha také prorockým duchem.
Její proroctví nebo předpovědi se někdy týkaly událostí vztahujících se k jejímu vlastnímu životu, jako například datum jejího úmrtí. Jindy se týkaly spolusester, cizích osob, či různých řeholních institucí. Předpověděla také den smrti papeže Pia IX. a jméno jeho nástupce, Lva XIII. Předpověděla také strašlivou prusko-francouzskou válku v roce 1870 a válku balkánskou v roce 1876.
V životě sestry Marie od Ukřižovaného Ježíše se setkáváme i s různými jinými mimořádnými dary, jako je bilokace, levitace a zvláště znalost skrytých tajemství srdce. Svědkové říkali, že četla v lidských srdcích „jako v knize“ a tato její schopnost pomohla mnohým pochopit pravý stav jejich svědomí a uniknout úzkostem a pochybnostem.
Teologální ctnosti
Víra. Narozena v hluboce křesťanském prostředí vyrůstala Marie v lásce ke křesťanské víře a v přilnutí k církvi. Vydá o tom důkaz ve třinácti letech, kdy dá přednost smrti před zřeknutím se své křesťanské víry.
Tímto hrdinským vyznáním víry uchovala nejen živou vzpomínku a ochotu dát pro pravdu i život, ale rodí se zde i její trvalá touha po mučednictví.
Z její přilnutí k víře vychází i hluboká úcta a láska k těm, kdo v církvi zastupují Ježíše, to je k papeži, biskupům a kněžím.
Naděje. Marie pochopila již v dětství, že člověk je stvořen pro Boha, své nejvyšší dobro, a že se nesmí ztratit ve věcech, které se ho snaží odvrátit od tohoto posledního cíle.
Její životopisci vyprávějí, že malá Mariam dostala jednoho dne darem dva ptáčky. Ve své naivitě je chce umýt, a tím jim přivodí smrt. Když je pohřbívá ve strýcově zahradě, slyší vnitřní hlas, který jí říká: „Je to tak, vše pomíjí: chceš-li mi dát své srdce, já zůstanu stále s tebou.“
Tento hlas jí doprovázel po celý život a živil její rostoucí přání růst den za dnem v dokonalosti, aby mohla vzdávat Bohu chválu a dospět jednoho dne k věčnému štěstí.
Láska. Milovat Boha znamená především vyhýbat se hříchu. „Dnes ráno, během mše svaté“, řekla setra Marie 26. listopadu 1875, „jsem se především nabídla Ježíši, aby mě nechal trpět a dělal si se mnou, co se mu zlíbí. Nežádala jsem ho o nic jiného než o milost, abych ho nikdy neurazila.“
Druhým krokem k dokonalé lásce je konat z lásky k Pánovi. Prohlášení sestry Marie v této věci jsou nespočetná. Stačí jedno z nich: „Ano, toužím zcela náležet Bohu a chtěla bych zapsat tento úmysl krví svého srdce, ba přála bych si i moci ho vyjevit nebi, zemi a všemu stvoření.“
Sestra Marie projevovala po“celý život s krajní jemností, sesterskou lásku, která hledá materiální i duchovní dobro svých bližních. Zde je jedna dojemná citace: „Když vidíte natržený oděv vašeho bratra, netrhejte ho ještě více, ale ustřihněte část vašeho, abyste ho měli čím zalátat (…) Místo aby se znovu otvírala hnisavá rána a vymývala se octem, hledejte, jak ji pomoci zklidnit a zacelit olejem milosrdné lásky.“
Duch svatý a Panna Maria
Úcta k Duchu svatému. Bývalá novicmistrová sestry Marie od Ukřižovaného Ježíše se roku 1874 vyjádřila: „Sestra Marie má mimořádnou úctu k Duchu svatému. Když o něm mluví, dělá to tak živě, že také její vnější vzhled je jím osvícen.“
Nespokojena s tím, že by tuto úctu měla projevovat jen ona sama, setra Marie se stává apoštolem mezi kněžími, řeholníky a laiky. „Svět a řeholní komunity hledají nové způsoby zbožnosti a přehlíží pravou úctu k Utěšiteli.“ „Žádná osoba ve světě nebo v komunitě, která bude uctívat Ducha svatého, nezemře v hříchu.“ „Každý kněz, který bude kázat o této úctě, obdrží při tomto kázání zvláštní světlo.“ „Ježíš mi řekl, že každý kněz by měl jednou za měsíc sloužit mši svatou ke cti Ducha svatého. Všichni, kteří se jí s vírou zúčastní, obdrží milost a zvláštní světlo.“
Mariánská úcta. Narozena v prostředí, kde byla mariánská úcta hluboce žitá, byla Mariam po celý život oddanou dcerou Nejsvětější Panny, zvláště po zázraku v Alexandrii, kde se jí nebeská ošetřovatelka, oblečena v modrém, zjevila, pozvedla její bezvládné tělo a přivedla ho zpět k životu.
Mariánská úcta sestry Marie od Ukřižovaného Ježíše byla dětská, bezelstná a vroucí. Měla neustále na rtech jméno a chválu Panny Marie a ráda mluvila o Matce Boží nejen se spolusestrami, ale též s cizími lidmi.
Z knihy Karmel ve Svaté zemi
S laskavým svolením KNA