Ježíš

Nádherný Ježíš

Jak nádherný je Ježíš! Můj Bože, velebím Tě. Ty jediný jsi veliký: s obdivem Tě velebím… jsi nádherný. Kdo se Ti podobá? Není jiného Boha, který by se Ti podobal, ani v nebi, ani na zemi.

Jak jsem šťastná, že mě Bůh stvořil, abych Ho mohla nazývat mým Bohem! Kdybys mě stvořil bez rozumu, nemohla bych říci: „můj Bůh“. Děkuji Ti, že jsi mi dal rozum: nabízím Ti ho.

Jsem tak šťastná, že mám Otce, který naplňuje nebe i zemi! Ať všechno zvučí chvalozpěvy ke cti mého Boha! Ať hora poskakuje radostí, ať se raduje země!…

Ježíš, nekonečné moře

Říkala jsem Ježíši: „Jsi mořem bez konce. Tvá voda je bílá jako sníh, jasnější než světlo.

Ty říkáš nám všem: Pojďte ke mně, kteří žízníte a pijte; přijďte se napít a ochladit; přijďte, zapomeňte na všechny své bolesti…

Kdybys věděla, kdo Tě miluje…

„Dcero moje, kdybys věděla, kdo Tě miluje a jak moc tě miluje, jak velmi by ses tomu divila!“

Já jsem ten, kdo křísí mrtvé…

Pán přišel a řekl mi: „Dcerko, víš, kdo jsem? Já jsem ten, kdo křísí mrtvé; jsem Pánem, který oživuje duše… Půjdu před tebou jako pastýř před svou ovečkou…“

Ježíšův pohled

Když se Ježíš dívá na své vyvolené, pod jeho pohledem tají srdce. Ó, jaký je to pohled!…

Syn Adama

Nazývá mě dcerou Adama… A On je také synem Adama. On stvořil Adama a stal se synem Adama…

Sladkost Ježíše

Je sladké slyšet o Ježíšovi, ale sladší je slyšet samotného Ježíše…
Je sladké přemýšlet o Ježíšovi, ale sladší je vlastnit Ho…
Je sladké poslouchat Ježíše, ale sladší je plnit Jeho vůli…

Ježíš – Zrno

Pane, Pane, Ty jsi zrnem. Ty, Ježíši, jsi zrnem mé duše; a Bůh Otec je sluncem, které zahřívá tuto chudou zemi; a Ty, Duchu svatý, jsi deštěm, který svlažuje tuto pustou zemi…

Ježíši, Ty jsi zrnem, protože přicházíš každý den, ó, Ježíši… Milované zrno přichází každý den…

Dobrý Pastýř

Podívejte se na Ježíše, který během mše svaté sestupuje na oltář; On přichází na slovo kněze. Věřte, že přichází, aby za vás umřel, a že s Ním vám nic nemůže chybět. On tam je jak malé dítě; On je tam pro vás; přicházejte k Němu…

Víra – jak je krásná, mocná! Duše, která má víru, může vykonat všechno. Bůh jí udělí všechno.

Pozorujte beránka: dívejte se, jakou víru vkládá do svého pastýře; jde vedle něj s důvěrou, svěřuje se do jeho péče, jde tam, kam ho vede; zastavuje se, když se zastavuje pastýř; zachovává si svou vlnu nebo ji dává, jen jak si přeje pastýř; následuje ho během dne, jde za ním v noci…
Takto se nechávejte vodit svým Pastýřem Ježíšem; takto Ho vždy následujte ve víře, v noci i ve dne; takto buďte opravdovými beránky.
Kdybychom řekli s vírou: Horo, přesuň se, hora by nás poslechla; země zachvěj se, země by se zachvěla…

Ježíšův květinový záhon

(následující obraz viděla sestra Miriam od Ukřižovaného v modlitbě mnohokrát)

Byl velký kruhový květinový záhon a v něm bylo několik dalších kruhů.
První kruh byl osázený růžemi: růže znamená lásku k bližnímu a trny bdělost.
Druhý kruh byl osázený vinnou révou, jejíž plody znamenají obětující se lásku a listí laskavost.
Třetí kruh byl posetý pšenicí, která symbolizuje důvěru a naději.
Střed byl celý pokrytý fialkami, které znamenají opravdovou pokoru.
A v samém středu jsem udělala trůn a posadila jsem na něj Ježíše. Pod Jeho nohama vytékal pramen, který říkal: Všechno pomíjí, všechno plyne jako voda…
Vedle trůnu zasadím macešky a břečtan. Břečtan říká: Připoutejte se jen k Ježíši. A macešky mi říkají: Myslete jen na Ježíše.
Pane Ježíši, zasaď všechny tyto ctnosti v hloubi mého srdce, a Ty sám jim dávej vzrůst svou mocí…

Ježíš, Host našich srdcí

Viděla jsem našeho Pána, chudého, smutného, trpícího a hledajícího bydlení, a řekl mi: „Hledám, kde bych mohl bydlet, dům; ale nikdo Mě nechce přijmout. Jen se objevím a už Mě vyhánějí. Dokonce i ty Mě někdy vypuzuješ ze svého srdce… Ó, kdyby se našel někdo, komu by se zachtělo pracovat jen na Mou slávu, učinil bych pro něj všechno…“

Ježíšova cela

Ježíš chce k tobě přijít uprostřed noci; připrav pro něho celu; poslouchej, co od tebe chce. Malou celu, chudou a prostou. Malé lůžko, které znamená ctnost mlčení; matraci stále novou díky stále novým skutkům pokory; podušku lásky; přikrývku utrpení; dlouhé bílé závěsy – to je sjednocení, které nedovoluje větru pokušení, aby ochladla láska.
Ježíš potřebuje na noc ještě lampičku. Sklo je naděje a víra; olej je neustálá modlitba; korek, který pluje na povrchu, to je láska Boží, která povznáší duši nad zemí; knot, to je oddání se, které se posvěcuje, které zapomíná na vlastní užitek kvůli štěstí druhého; a nakonec světlo, které osvěcuje, to je poslušnost a čistota úmyslů…

Rákos Ecce Homo

Pane, jak jsi dobrý, že v rukou držíš ten slabý rákos! Tím rákosem jsem já; jsem ještě slabá, ale zůstanu vždy s Tebou, jako ten rákos. Kdybys ho odložil, zlomil by se. To ne on Tě podepírá, ale Ty ho držíš…

Ježíšovy zásluhy

Klamu jiné, ačkoli to nechci; klamu sebe samu, ale ne z vlastní vůle… Ale je tu někdo, koho bych chtěla oklamat… Chtěla bych oklamat Boha, tak jako Jakub podvedl Izáka, když předstíral Ezaua.
Také bych se chtěla přikrýt kůží Ezaua, zásluhami Ježíše…

Koupit Ježíše láskou

Vidím, jak můj bratr prodává mého Milovaného…
Ó, můj bratře, jak můžeš prodávat Ježíše za něco příjemného, za svůj zájem, a tím běžet cestou satana, který je cestou do pekel?
Ó, můj bratře, jestli chceš prodat mého Milovaného, já ho koupím…
Můj Spasiteli, koupím Tě za své slzy, za mou poslušnost, pokoru, lásku; za posvěcení, smrt, za větší lásku k bližnímu…
Když to dělám, kupuji Tě pro ty, kteří Tě prodali.

Ježíšova zvolání adresovaná hříšníkům

Modlila jsem se s Ježíšem na poušti. Když jsem do ní vcházela, uviděla jsem holou zem, uschlé stromy. Jakmile se Ježíš zjevil, země se pokryla zelení; na stromech se objevilo listí, květy a ovoce. Zvěř poznala svého Boha; ptáci začali zpívat, protože viděli Ježíšův smutek. Celé stvoření se snažilo Ho rozveselit a toužilo, aby se Ježíš zastavil. Všechno stvoření rozmýšlelo, jak Mu udělat radost; jedině kameny zůstaly nevzrušené. Ani světlo, ani teplo, ani rosa, ani déšť na ně nedokázaly mít dobrý vliv…
Ježíš se díval na ty kameny a řekl: „Hříšníci, takto vypadáte. Posílám vám vodu své milosti, a vy ji nevyužíváte, tak jako tyto kameny.
Věrné duše říkaly Ježíši: „Pane, dej nám ducha modlitby, abychom mohly získat duše, které Ti budou sloužit tak, jako Ti slouží země na poušti. Pane, jsme nahé, přikryj nás svou láskou. Ponechej nás stále ve své přítomnosti, abychom Tě mohly oslavovat a rozveselit Tvé srdce. Učiň, abychom vydávaly květy a ovoce pro církev.
Ježíš mi na poušti ukázal malé stromky obsypané ovocem a řekl mi: Pohleď na ty malé stromky: vidíš, jak vůně tohoto ovoce naplňuje poušť? To ovoce je obrazem duše pokorné a malé ve svých očích. A teď se podívej na ty vznešené stromy. Mají samé špatné ovoce a také jejich vůně je nepříjemná; oni jsou obrazem duše povýšené…
Ježíš mi ještě řekl: Pohleď na tyto dvě osoby. Jedna z nich je všemi ctěná; má všechny přednosti; je hezká a bohatá. Líbí se sama sobě; hledá světské radosti; ale její duše je ohavná před Bohem. Druhá osoba je chudá, nemocná a pohrdaná; ale její srdce je vždycky při Mně; hledá jedině to, jak se Mi zalíbit a jak konat Mou vůli. Ó, jak je ta duše krásná a bohatá v Mých očích! Jaká velká chvála na ni čeká v nebi!…
A slyšela jsem ještě, jak Ježíš řekl: Hříšníci, neptám se vás, proč jste zhřešili, ale proč se neobracíte. Když přijděte ke Mně, nebudu se dívat na vaší minulost. Můj Otec pro vás stvořil nebe i zemi; přijďte, Já vás vykoupím…

Vynahrazovat Ježíši

Pán drží v rukou železnou tyč, aby rozdrtil zemi… Klepe u dveří svých přátel, ale jeho přátelé se stali jeho nepřáteli… Pán udeří…
Rozhněval se na nevděčného člověka, protože ho stvořil; dal mu všechno; dal mu sebe samého, své Srdce, své Tělo, všechno… A nevděčný člověk na Něj nemyslí, nemiluje ho…
Pán klepe na dveře všech; nikdo Mu nechce otevřít; volá a nikdo Mu neodpovídá, čeká a nikdo nepřichází…
Vynahraďte Mu to: otevřete Mu své srdce, pozvěte Ho k sobě, dejte Mu všechno. Myslete jen na Něj, milujte jenom Jeho, všechno dělejte jen pro Něj…

Potěšit Ježíše

Zasadil jsem stromy; dej mi ovoce, abych se osvěžil, praví Pán.
Stromy Páně, váš Pán se chce napít; prosí o ovoce pokory a lásky.
Stromy Páně, nedávejte své ovoce zemi; dejte je Tomu, který vás zasadil.
Nedovolte, aby pes vzal vaše ovoce.
Pán se chce napít. Prosí o plody vnitřní, prosí o plody vnější.
Pán se chce napít; je smutný, trpí, je zmořený. Dejte Mu napít, aby mohl jít zalít ostatní stromy, které by Mu nesly ovoce.
Stromy Páně, vynahraďte vše Pánu.
Když vidím Ježíše, moje srdce je rozdrásané. On říká: Pán nezapomíná na své služebnice, ale služebnice zapomínají na svého Pána…
Stromy Páně, Pán má hlad. Jestli jste opravdovými nevěstami Pána, dejte svému bratrovi i to sousto, které máte v ústech, a Ježíš vám to vrátí třikrát zdvojnásobené a potom vám dá život věčný.
Ježíši je ve vězení zima; čeká, že Ho zahřejete. Čeká na vás a naslouchá, co Mu řeknete.
Kati chystají provazy, aby Ho přivázali; připravují hřeby, připravují kříž. Vy Mu naopak připravujte své srdce.
Ježíš sténá; Židé naslouchají Jeho sténání jen aby se Mu posmívali. Vy Mu naslouchejte, abyste Ho potěšili, abyste Mu vše vynahradili.
Židům stačí, že doprovázejí Ježíše na Kalvárii, aby tam trpěl. Vy buďte smutní kvůli svým hříchům a pro čas, kdy jste na Něj nemysleli.
Židé hledali Ježíše, aby Ho zabili. Vy hledejte Ježíše, aby ve vás žil, aby ve vás vstal z mrtvých, aby byl ve vás oslaven.
Židé Ježíši svázali ruce, vy se k Němu přivažte.
Židé se Ježíši posmívali; vojáci Mu na potupu pokryli ramena šarlatovým hadrem a do ruky Mu dali třtinu; vy Ježíši darujte dětinnou lásku.
Nepřátelé Ježíše políčkují; vy buďte připraveni z lásky k Němu políčky přijímat.
Židé se navzájem povzbuzují, aby Ježíše týrali; vy se navzájem povzbuzujte, abyste Ho velebili a abyste šířili Jeho slávu.
Židé by si přáli, aby se s nimi spojili i jiné národy a rouhali se Ježíši; vy ostatní přitahujte do Ježíšovy lásky.
Židé házeli špínu a smetí na cestu, kudy měl jít Ježíš; vy připravte růže, a vystelte jimi Ježíšovu cestu.
Podívejte se, Maria pláče, je zmořena bolestí; doprovázejte Marii na Kalvárii svou věrností, láskou k Ježíši a láskou k bližnímu…

Beránek a průvod panen

Beránkovo jméno je napsáno na čele moudrých panen. Ženich obchází kolem dokola horu a panny Ho následují; a ty, které nejsou panny, házejí fialky. Květy vydávají různé vůně podle ctností. Když Beránek přechází, tyto věrné duše se před Ním klanějí, ale jedině panny kráčejí za Ním.
Snoubenec kráčí a panna Ho následuje. Na čele panny je napsané jméno Beránka. Panna a Beránek jsou jedno. Když uhodíte pannu, uhodíte Beránka. Když se pokloníte panně, pokloníte se i Beránkovi.
Panna stále zpívá; jde za Beránkem a nikdy se neunaví…
Ó, Pohled na Beránka, na mé Slunce, na můj Život! Má duše již na této zemi déle nemůže…
Panno moudrá, Beránkovo jméno je stále napsané na tvém čele! Nic Jeho jméno nevymaže, ani na nebi ani na zemi, ani čas ani smrt; nic nevymaže jméno Beránka…
Vidím Beránka a panny kráčejí za Ním. Nevěděla jsem, že jich je tolik; je jich mnoho, mnoho.
Viděla jsem Terezii Růží (sv. Terezii od Ježíše), Marii od Andělů, Magdalenu de Pazzi, Markétu Alacoque…
A panny jdou za Beránkem a zpívají píseň, které nikdo kromě nich nemůže rozumět…
Panna není pannou jen podle těla, není jen pannou čistoty; je především pannou lásky. Ta, které chybí čistota, škodí jen sobě, ale ta, které chybí panenská láska, ta nejen škodí, ale přímo zraňuje Ježíše, bije Ho a dává Mu rány.
Horší je nedostatek panenské lásky než panenské čistoty…

Bílý chléb lásky

Odpusť, můj Bože! Pouze Ty, jedině Ty!… Ježíš není známý, Ježíš není milovaný!…
Nechávají bílý chléb a berou černý (nechávají Boha a berou stvoření); je to smutné, jedí černý chléb.
Můj Bože, pouze Ty! Chtěla bych být ptákem, abych volala po celé zemi: Pouze Ty, můj Bože!
Jak je to možné, připoutávat se k Jeho dílu a ne k Němu?
Ježíš není známý, Ježíš není milovaný!…
Chtěla bych být ptákem, abych přeletěla celou zemi a volala: Pouze Ty! Jedině Ty, můj Bože!…

Eucharistie – modlitby před svatým přijímáním

Pane, jsem nevědomým dítětem; jsem slepá a slabá…
Jdu k Tobě, abych viděla; jdu k Tobě, abys mne vedl, abych měla sílu, abych měla život. Smiluj se nad svým dítětem; jeho přirozenost ho poskvrňuje, jeho pýcha ho znečišťuje. Přijď, přijď a dej mi sílu, mám strach z toho, aby mě lev nesežral. Přijď a Tvůj pohled mě uzdraví. Tvůj pohled, to je život, to je půvab.
Vezmi si mé srdce, mou duši, staň se s ní jedno a obětuj ji Otci v nebi…
Dnes ráno jsem řekla Ježíši: Vzbuď se, přijď, jsem slepá, jsem němá, jsem hluchá…
Jsem němá a nemohu o Tobě mluvit; přijď a rozvaž můj jazyk pro Tebe, a svaž ho pro všechno ostatní.
Mé uši jsou hluché k tomu, co je Tvé, a otevřené vůči tomu, co je zbytečné. Přijď, přijď a sprav to, aby to bylo úplně naopak…
A On se vzbudil a přišel…

Akt díkůčinění

Mám všechno. Malý pejsek poprosil o kousek chleba, a On dal sebe sama…

Modlitba před a po svatém přijímání

Když se připravujete k přijímání, je potřeba uvažovat nad tím, kým je Ten, který přichází. To přichází Ježíš, Ježíš tak dobrý, tak milý, tak laskavý, a zároveň tak veliký, taký mocný a tak krásný!
Ke komu přichází? Přichází k vám, kteří jste jen prach, jen nicota. Přichází, aby se vám dal, aby byl s vámi jedno.
Když už Ho máte ve svém srdci, pomyslete si, že jste jako Panna Maria, která nosila Ježíše ve svém lůně. V průběhu dne mějte svůj pohled stále zaměřený na Toho, kterého jste ráno přijaly…

Přijímaní pod poslušností

Když nepociťujete touhu a máte chuť nejít k svatému přijímání, když vám nařídí ho přijmout, je třeba poslechnout. V opačném případě byste poslouchaly Satana, a on to dobře využije, aby vás přivedl k pádu, protože bez Ježíše jste slabší.
A dokonce, kdybyste usuzovaly, že jste ve stavu smrtelného hříchu, když kněz – který zná váš hřích – vám řekne: prosím, přijměte svaté přijímání, tehdy dostáváte světlo…

Přijímání v době vyprahlosti

Předevčírem jsem přijala svaté přijímání, i když jsem se cítila bez víry a lásky. Každý, kdo přijímá tento kousek chleba, ho přijímá, jak se mi zdá, s větší úctou, než já.
A tak, po přijetí svatého přijímání, jsem si říkala, jaké je to těžké přijímat v takovém stavu, v jakém se nacházím!
Tak jsem řekla Bohu: Kdybych byla na Tvém místě a někdo takový jako já by přišel, myslím, že bych ho shodila do propasti, abych se takového stvoření zbavila…
Vnímala jsem, že si sama sebe hnusím, a v hloubi srdce jsem plakala…
Náhle jsem vnímala čísi přítomnost a před sebou jsem uslyšela hlas – zdálo se mi, že je to Pán, který mi říká: Nemyslíš, že jsem milosrdenství?

Pšenice života

(Často se stávalo, že sestra Miriam od Ukřižovaného v extázi improvizovala jednu z těchto prostých a zároveň horoucích písní, ze kterých bylo patrné celé bohatství její duše. Takové improvizace, které nevyžadují žádné dovednosti ohledně zásad tvoření básní, jsou charakteristické pro lidi Východu.)

Chléb, který mi je určen,
požehnala tato nádherná Matka…
Duše má, chval svého Stvořitele,
který se z lásky stal malým beránkem…
Skryté tajemství, které má duše nedokáže pojmout,
čistá pšenice spočine v Tobě!…
Pán nemá rád pšenici,
která se s Ním sjednocuje a má v sobě příměsi.
Vyber si ji Ty sám, Nejvyšší;
obmyj ji z prachu, který ji zakrývá,
který zatemňuje její bělost…

Strom života

Víte, vítej, požehnaný strome,
který nám dáváš ovoce života!
Ze středu této země
mé srdce volá, mé srdce vzdychá…
Ó, kdo mi dá křídla,
abych uletěla k mému Milovanému?
Vítej, vítej, požehnaný strome,
který nám dáváš ovoce života!
Vidím na Tvých listech napsaná slova:
Ničeho se nebojte!
Tvá zeleň ke mně mluví: vytrvejte v naději;
Tvé větvoví mi říká: láska;
a Tvůj stín: pokora!
Vítej, vítej, požehnaný strome,
v Tobě nalézáme ovoce života.
Ze středu této země
mé srdce volá, mé srdce vzdychá…
Ó, kdo mi dá křídla,
abych uletěla k mému Milovanému?
Vítej, vítej, požehnaný strome,
Ty máš ovoce života.
Ve Tvém stínu chci volat,
u Tvých nohou chci umřít…

Přeložily bosé karmelitky Praha
S laskavým svolením
bosých karmelitánů krakovské provincie

Zpět