Nauka sv. M. Magdalény – církev

Tajemství Božího Slova, které bylo počato v lůně Nejsvětější Trojice a zjevilo se ve vtělení, pokračuje v církvi. „Snoubenka církev je počata a živena z tvého přesvatého boku, a z tohoto boku dostává nápoj pro všechny tvé údy.“ Je utvořena „z krve a vody“ ukřižovaného Krista. Vyšla z „nejušlechtilejší části jeho těla, z prsou, kde spočívá srdce, v němž je život“. Církev je nové „stvoření Slova“, „nové tělo“, „tělo Kristovo“.
Magdaléna dává církvi různá obrazná jména: církev je jako člun se zásobami potravin; loď Petrova; archa Noemova, která je hnána Duchem Svatým; ovčinec shromážděný Kristem; budova se sloupy; zahrada. Ale především je tělo Kristovo, snoubenka Kristova. Je jako veliké moře, v němž je mnoho živočichů.
Církev je pro Magdalénu každá duše, každá má v sobě cítit tajemství církve, prožívat na sobě láskyplnou Boží péči a všechna tajemství Kristova. Ze svatého lidství vtěleného Slova vychází všechna spásná milost. Ta se nám dostává skrze jeho nauku, ve které je životní moudrost, a skrze svaté svátosti. Svátosti jsou úkony lidu, ovoce zahrady, hrozny vinice církve, vody velikého moře, vnadidla rybářských sítí, mléko z prsů církve, paprsky rozpáleného slunce atd.
Na Kristův příkaz světice často obětovala za všechny stavy církve jeho krev: za řeholnice, kněze, věřící, nevěřící, hříšníky a bludaře. Dne 6. května 1585 ji Kristus vybídl: „Pojď, má snoubenko, chci, aby skrze mou krev, tím, že mi obětuješ všechny stavy a tvory, přišla doba znovuzrození a obnovy celého těla svaté církve.“

Podle strojopisu P. M. Minaříka O.Carm.
upraveno

Zpět