3. den – Víra svatého Josefa

Boží slovo

V těch dnech vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby se v celé říši provedlo sčítání lidu. To bylo první sčítání a konalo se, když byl v Sýrii místodržitelem Kvirinius. Šli tedy všichni, aby se dali zapsat, každý do svého města. Také Josef se odebral z galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu.
Když tam byli, naplnil se její čas, kdy měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.
V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a střídali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň.
Andĕl jim řekl: „Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V mĕstĕ Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán. To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích.“
A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení.“

(Z evangelia podle Lukáše 2, 1-14 )

Meditace

Rozjímali jsme o Josefově učenlivosti vůči tajemným Božím zásahům. Jsou mu zvěstovány věci nemožné, paradoxní, a „Josef se probudil ze spánku a udělal, jak mu andĕl Páně přikázal“ (Mt 1,24).
Poučení platí i pro nás: i v našem životě musíme žít z víry. Avšak velkou překážkou k tomu, abychom věřili, je pýcha našeho ducha, která se projevuje jak na úrovni našich myšlenek, tak na úrovni našich vrtochů.
Už bychom se měli jednou naučit – zvláště dnes, kdy tolik nasloucháme Božímu slovu – že Bůh je dobrý, že je Otec, ale že kvůli tomu nepřestává být Pánem. „Já jsem Pán“, řekl a říká to znovu i nám.
Abychom věřili, musíme se nechat vést, sklonit hlavu; s Bohem nelze diskutovat. Je třeba být učenlivými, pokornými, a přijmout, že Pán je větší než my, že nás přesahuje, že je za obzorem našeho pohledu, nad naší vůlí i nad našimi touhami.
Toto úsilí o obrácení k učenlivosti je každodenním úsilím, a když je víra živá, je vždy připravena přenechat místo Bohu, dovolit, aby Pán byl Pánem našeho života.
Svatý Josef je obdivuhodným příkladem naší víře: jeho život byl doslova zpřevracen naruby Božími iniciativami, iniciativami tajemnými, iniciativami, které přesahují možnosti našeho chápání. Josef se nechal vést, protože byl spravedlivý a „spravedlivý“ je člověk, který žije z víry.
Kam jej vede Pán? To neví, protože to mu Bůh neříká, nic mu nevysvětluje, a on přesto poslouchá. Neustále říkal „ano“ svým životem, ne slovy. Nikdy neměl otázky, které by potřeboval klást, pochybnosti, jež by chtěl vznést. A v tom byl, můžeme říci, ještě mlčenlivější než Maria.
Ona nějaké to slůvko řekla, on ne. Jeho odpovědí na Boží dar je jeho vlastní život, jeho skutky, jeho souhlas. A jeho okamžitá poslušnost je jeho konkrétním způsobem víry.
Tento postoj prosté, mlčenlivé a poslušné víry učinil z Josefa nejen velmi cenného spolupracovníka na tajemství vtělení, ale daroval mu i vyrovnanost a pokoj srdce.
Svatý Josef je pokojný a tím se stává tvůrcem pokoje, obklopuje život všech svou uklidňující a útěšnou přítomností. Když ho nazíráme, povzbuzuje nás ke zbožnosti. Kéž se od něj učíme tomu, aby se náš život stal prostým a poslušným jako ten jeho a my se tak rovněž mohli stát vyrovnanými a pokojnými tvory, balzámem útěchy v životě ostatních.

Prosby

Obraťme se ve společné modlitbě k Bohu, od něhož pochází veškeré otcovství na nebi i na zemi:

Otče náš, jenž jsi na nebesích, vyslyš nás.

Otče svatý, tys zjevil svatému Josefovi tajemství Krista, skryté od věčnosti,
– dej, abychom stále více poznávali a milovali tvého Syna, který se stal člověkem pro naši spásu.

Ty sytíš nebeské ptáky a odíváš polní lilie,
– daruj všem lidem každodenní chléb.

Svěřil jsi do našich rukou dílo stvoření,
– uděl všem dělníkům, řemeslníkům a zemědělcům odpovídající odměnu za jejich námahu.

Prameni svatosti, ty voláš všechny lidi, aby se ti připodobnili,
– dej, abychom na přímluvu svatého Josefa kráčeli cestou svatosti a spravedlnosti po všechny dny svého života.

Dobrotivě shlédni na umírající a zemřelé,
– učiň, ať jsou navěky šťastni s Ježíšem, Josefem a Marií.

Modlitba

Bože, tys nás obnovil svým darem; dej, abychom před tebou kráčeli po cestách svatosti a spravedlnosti po příkladu a na přímluvu svatého Josefa, muže spravedlivého a věrného, který v plnosti času spolupracoval na velkém tajemství naší spásy. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Zpět na Úvod