II. Rozvoj trojiční zkušenosti a její interpretace
Zabýváme-li se svědectvími o trojiční spiritualitě Jana od Kříže a jeho trinitárními texty bez ohledu na jejich chronologii a možný vývoj, náš pohled zůstává zploštělý. Jako bychom stáli před mapou krajiny: je na ní vše, ale pouze dvojrozměrně, unikají nám hory i údolí, třebaže jsou tu všechny zaznamenány.
„Třetí rozměr“ a tím i prostorový vhled nám může poskytnout pouze diachronní analýza. Jen ona může prokázat případný výskyt rozvoje zkušenosti, ale i jejího pochopení a vyjádření. Je ale třeba předeslat, že výsledky této analýzy budou pouze částečné a závěry mnohdy jen pravděpodobné. Chybí nám totiž mnoho údajů o Janově vnitřním životě, jednak z důvodu již zmíněné světcovy přirozené zdrženlivosti, jednak z jeho výslovného záměru nevyjevovat své mystické milosti. (25) Dalším důvodem je fakt, že Janovo psaní je pouze okrajovou, nesystematickou záležitostí jeho života, takže leccos je opomenuto, leccos vyjádřeno neúplně. (26) Přesto stojí za to takovou diachronní četbu Janových spisů provést, neboť nám pomůže ještě více si uvědomit harmonické propojení jeho děl a života, zejména však prohloubí naše vědomosti ohledně přítomnosti a působení Trojice v životě a nauce Mystického učitele, a poslouží jako konkrétní pastorální paradigma uvedení křesťana do trojiční spirituality.
Změny perspektivy v dílech Jana od Kříže
Pokus o rekonstrukci rozvoje Janovy trojiční zkušenosti
Rozvoj chápání, interpretace a mystagogie trojiční zkušenosti