Žít životem Boha
Uvedení do trojiční spirituality podle sv. Jana od Kříže
Pavel Vojtěch Kohut OCD
Začal bych dvěma vzpomínkami:
- Při hodině rétoriky jeden z mých spolužáků velmi ocenil kázání jiného spolužáka o Trojici a dodal, že on by na jeho místě nedokázal nic jiného než blekotat cosi o přelévání moře do důlku a svatém Augustinovi nebo o trojlístku svatého Patrika. Později jsem se mnohokrát přesvědčil, že kněží mají opravdu obrovský problém kázat o tomto základním tajemství naší víry a rádi se mu proto vyhýbají.
- Když jsme dobrali traktát De Deo trino (dokonale v duchu Ottových skript), měl jsem z celého pojednání dvojí dojem: jednak, že si musím dávat hrozný pozor na to, co a jak říkám (poněvadž mi okamžitě reálně hrozí, že se vyjádřím hereticky!), a jednak, že mi tohle do života není opravdu k ničemu.
Jakže: základní tajemství naší víry a my o něm nemáme nebo se dokonce bojíme cokoli říci? Střed naší křesťanské existence a teologické znalosti o něm nám nejsou v praxi k ničemu?
Tušil jsem, že něco není v pořádku, ale teoretické vysvětlení jsem našel až po čase u Karla Rahnera a některých dalších teologů dvacátého století. Problém nespočíval v tom, že by nám v minulosti teologie o Trojici lhala. Problémem bylo, že jednotlivé výpovědi i celkové uspořádání výuky byly pedagogicky naprosto nevhodné. A důsledky byly fatální: po celá staletí se trojiční nauka vyučovala tak, že lidé nebyli s to žít z trojičního tajemství. (1)
Rahnerův Grundaxiom („Imanentní Trojice je Trojice ekonomická a naopak“) otevřel cestu i v katolickém prostředí k obnově trojiční teologie. (2) Ovšem ta musí jít ruku v ruce s obnovou trojiční spirituality, čili života z trojičního tajemství. A právě to mě přivedlo na myšlenku prostudovat možnosti využití nauky svatého Jana od Kříže (1542-1591), kterému se dlouhodobě věnuji, k vypracování pastoračního programu mystagogické iniciace do trojiční spirituality. Takto jsem formuloval téma své dizertace, která je v současné době před dokončením, a zde bych se s českým čtenářem rád podělil o část jejích plodů. (3)
Svůj příspěvek rozdělím do čtyř částí: nejprve panoramaticky představím svědectví o Trojici v životě a spisech svatého Jana, pak se metodou diachronní analýzy trinitárních textů pokusím dobrat vývoje jeho trojiční zkušenosti, následně představím jeho trojiční nauku na základě výsledků synchronní analýzy a systematické syntézy a nakonec se pokusím z vyzískaných údajů načrtnout možnost pastoračního využití světcovy mystické trojiční zkušenosti. (4)
I. Trojice v životě a spisech Jana od Kříže
II. Rozvoj trojiční zkušenosti a její interpretace
III. Trojiční nauka sv. Jana od Kříže
IV. Mystagogická iniciace křesťana do trojiční spirituality