Vstoupil jsem, kde jsem nevěděl
Pravděpodobně je to Janova nejstarší báseň, ještě z doby před toledským vězením (1577/8). Je možné, že vznikla v druhé polovině března 1574, kdy světec doprovázel sv. Terezii při zakládání v Segovii, protože v kodexu z Alby de Tormes se nachází poznámka: „v extázi, kterou měl otec bratr Jan od Kříže v Segovii“. Že jde o báseň, která vznikla v extázi, dosvědčuje kromě již zmíněné poznámky také nadpis v sanlúcarském kodexu: „Popěvky napsané o extázi silné kontemplace“. Jde o doklad Janova vstupu do mystického života.
| Entréme donde no supe | Vstoupil jsem, kde jsem nevěděl | |
| [Coplas hechas sobre un éxtasis de harta contemplación] | [Sloky o extázi silné kontemplace] | |
| Entréme donde no supe, y quedéme no sabiendo, toda ciencia trascendiendo. |
Vstoupil jsem, kde jsem nevěděl, a zůstal jsem v nevědění, každou vědu překračuje. |
|
| 1. | Yo no supe dónde entraba, pero cuando allí me vi, sin saber dónde me estaba, grandes cosas entendí; no diré lo que sentí, que me quedé no sabiendo, toda ciencia trascendiendo. |
Já jsem nevěděl, kam jsem vcházel, ale když jsem se tam uviděl, aniž bych věděl, kde jsem byl, velké věci jsem pochopil; Neřeknu, co jsem pocítil, vždyť jsem zůstal v nevědění, každou vědu překračuje. |
| 2. | De paz y de piedad era la ciencia perfecta, en profunda soledad entendida, vía recta; era cosa tan secreta, que me quedé balbuciendo, toda ciencia trascendiendo. |
Pokoje a zbožnosti byla to dokonalá věda, v hluboké samotě pochopená přímou cestou; byla tak tajnou věcí, že jsem setrval v koktání každou vědu překračuje. |
| 3. | Estaba tan embebido, tan absorto y ajenado, que se quedó mi sentido de todo sentir privado, y el espíritu dotato de un entender no entendiendo, toda ciencia trascendiendo. |
Byl jsem tak uchvácený, pohlcen a odcizený, že zůstal můj smysl všeho cítění zbavený, a duch obdařený chápáním v nechápání každou vědu překračuje. |
| 4. | El que allí llega de vero, de sí mismo desfallece; cuanto sabía primero mucho bajo le parece; y su ciencia tanto crece, que se queda no sabiendo, toda ciencia trascendiendo. |
Ten, kdo tam vskutku dospěje, ze sebe umdlévá; co znal dříve, se mu zdá mnohem nižší; a jeho věda tak roste, že zůstává v nevědění, každou vědu překračuje. |
| 5. | Cuanto más alto se sube, tanto menos se entendía, que es la tenebrosa nube que a la noche esclarecía; por eso quien la sabía queda siempre no sabiendo, toda ciencia trascendiendo. |
Čím výše se vystupuje, tím méně se chápalo, což je temný mrak, který ozařoval noc; proto ten, kdo jej znal, trvá stále v nevědění každou vědu překračuje. |
| 6. | Este saber no sabiendo es de tan alto poder, que los sabios, arguyendo, jamás le pueden vencer; que no llega su saber a no entender entendiendo, toda ciencia trascendiendo. |
Toto vědění v nevědění je tak vznešené moci, že ji moudří rozumováním nikdy nemohou porazit; neboť nedospívá jejich vědění k nechápání v pochopení, každou vědu překračuje. |
| 7. | Y es de tan alta excelencia aqueste sumo saber, que no hay facultad ni ciencia que le puedan emprender; quien se supiere vencer con un no saber sabiendo, irá siempre trascendiendo. |
A je tak vznešené skvělosti toto nejvyšší vědění, že není schopnosti ani vědy, které by ji mohly napadnout; kdo se umí přemoci nevěděním ve vědění, půjde stále v překročení. |
| 8. | Y, si lo queréis oír, consiste esta suma ciencia en un subido sentir de la divinal esencia; es obra de su clemencia hacer quedar no entendiendo, toda ciencia trascendiendo. |
A pokud byste to chtěli slyšet, spočívá tato svrchovaná věda ve vznešeném pociťování božské bytnosti; je dílem jeho vlídnosti, působit, že se setrvává v nechápání, každé vědy překročení. |
překlad P. V. Kohut