Vstoupil jsem, kde jsem nevěděl

Pravděpodobně je to Janova nejstarší báseň, ještě z doby před toledským vězením (1577/8). Je možné, že vznikla v druhé polovině března 1574, kdy světec doprovázel sv. Terezii při zakládání v Segovii, protože v kodexu z Alby de Tormes se nachází poznámka: „v extázi, kterou měl otec bratr Jan od Kříže v Segovii“. Že jde o báseň, která vznikla v extázi, dosvědčuje kromě již zmíněné poznámky také nadpis v sanlúcarském kodexu: „Popěvky napsané o extázi silné kontemplace“. Jde o doklad Janova vstupu do mystického života.

Entréme donde no supe Vstoupil jsem, kde jsem nevěděl
[Coplas hechas sobre un éxtasis de harta contemplación] [Sloky o extázi silné kontemplace] 
Entréme donde no supe,
y quedéme no sabiendo,
toda ciencia trascendiendo.
Vstoupil jsem, kde jsem nevěděl,
a zůstal jsem v nevědění,
každou vědu překračuje.
1. Yo no supe dónde entraba,
pero cuando allí me vi,
sin saber dónde me estaba,
grandes cosas entendí;
no diré lo que sentí,
que me quedé no sabiendo,
toda ciencia trascendiendo.
Já jsem nevěděl, kam jsem vcházel,
ale když jsem se tam uviděl,
aniž bych věděl, kde jsem byl,
velké věci jsem pochopil;
Neřeknu, co jsem pocítil,
vždyť jsem zůstal v nevědění,
každou vědu překračuje.
2. De paz y de piedad
era la ciencia perfecta,
en profunda soledad
entendida, vía recta;
era cosa tan secreta,
que me quedé balbuciendo,
toda ciencia trascendiendo.
Pokoje a zbožnosti
byla to dokonalá věda,
v hluboké samotě
pochopená přímou cestou;
byla tak tajnou věcí,
že jsem setrval v koktání
každou vědu překračuje.
3. Estaba tan embebido,
tan absorto y ajenado,
que se quedó mi sentido
de todo sentir privado,
y el espíritu dotato
de un entender no entendiendo,
toda ciencia trascendiendo.
Byl jsem tak uchvácený,
pohlcen a odcizený,
že zůstal můj smysl
všeho cítění zbavený,
a duch obdařený
chápáním v nechápání
každou vědu překračuje.
4. El que allí llega de vero,
de sí mismo desfallece;
cuanto sabía primero
mucho bajo le parece;
y su ciencia tanto crece,
que se queda no sabiendo,
toda ciencia trascendiendo.
Ten, kdo tam vskutku dospěje,
ze sebe umdlévá;
co znal dříve,
se mu zdá mnohem nižší;
a jeho věda tak roste,
že zůstává v nevědění,
každou vědu překračuje.
5. Cuanto más alto se sube,
tanto menos se entendía,
que es la tenebrosa nube
que a la noche esclarecía;
por eso quien la sabía
queda siempre no sabiendo,
toda ciencia trascendiendo.
Čím výše se vystupuje,
tím méně se chápalo,
což je temný mrak,
který ozařoval noc;
proto ten, kdo jej znal,
trvá stále v nevědění
každou vědu překračuje.
6. Este saber no sabiendo
es de tan alto poder,
que los sabios, arguyendo,
jamás le pueden vencer;
que no llega su saber
a no entender entendiendo,
toda ciencia trascendiendo.
Toto vědění v nevědění
je tak vznešené moci,
že ji moudří rozumováním
nikdy nemohou porazit;
neboť nedospívá jejich vědění
k nechápání v pochopení,
každou vědu překračuje.
7. Y es de tan alta excelencia
aqueste sumo saber,
que no hay facultad ni ciencia
que le puedan emprender;
quien se supiere vencer
con un no saber sabiendo,
irá siempre trascendiendo.
A je tak vznešené skvělosti
toto nejvyšší vědění,
že není schopnosti ani vědy,
které by ji mohly napadnout;
kdo se umí přemoci
nevěděním ve vědění,
půjde stále v překročení.
 8. Y, si lo queréis oír,
consiste esta suma ciencia
en un subido sentir
de la divinal esencia;
es obra de su clemencia
hacer quedar no entendiendo,
toda ciencia trascendiendo.
A pokud byste to chtěli slyšet,
spočívá tato svrchovaná věda
ve vznešeném pociťování
božské bytnosti;
je dílem jeho vlídnosti,
působit, že se setrvává v nechápání,
každé vědy překročení.

překlad P. V. Kohut

Zpět